Jan Hus
Hus a Jeronym v Kostnici

1953 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

Soubor dokumentů o kostnickém údobí života Husova a Jeronymova. Husovy české listy z vězení napomínají věrné Čechy k vytrvalosti, povzbuzují je k boji a prorocky předvídají velké hnutí lidu. Akta koncilu seznamuje s průběhem soudu. Prvořadý význam má dojemná „Pašije“, v níž průvodce Husův Petr z Mladějovic prostě a ve…lkolepě vylíčil poslední Mistrovy chvíle. Neohroženým protestem proti zvůli církevní hierarchie je „List českých pánů“. Petr z Mladějovic uchoval v „Pašijích M. Jeronyma“ i kázání a heroické vystoupení Husova následovníka, upáleného v Kostnici o rok později. „Epištola“ humanisty Poggia vyjadřuje obdiv papežského sekretáře k tomuto bojovníku. Soubor uzavírají dva dokumenty pozdější: „Vypravování o smrti Husově“, opírající se o Mladějovice, ale beletrističtější, a „Život M. Jana Husa“ od husitského kazatele Jiřího Heremity. – Kniha podává bezprostřední a plastický obraz dění, jež vyvolalo revoluční hnutí českého lidu, „pokračovatele to a dovršitele Husova odkazu“. Soubor dokumentů o kostnickém údobí života Husova a Jeronymova. Husovy české listy z vězení napomínají věrné Čechy k vytrvalosti, povzbuzují je k boji a prorocky předvídají velké hnutí lidu. Akta konc…ilu seznamuje s průběhem soudu. Prvořadý význam má dojemná „Pašije“, v níž průvodce Husův Petr z Mladějovic prostě a velkolepě vylíčil poslední Mistrovy chvíle. Neohroženým protestem proti zvůli církevní hierarchie je „List českých pánů“. Petr z Mladějovic uchoval v „Pašijích M. Jeronyma“ i kázání a heroické vystoupení Husova následovníka, upáleného v Kostnici o rok později. „Epištola“ humanisty Poggia vyjadřuje obdiv papežského sekretáře k tomuto bojovníku. Soubor uzavírají dva dokumenty pozdější: „Vypravování o smrti Husově“, opírající se o Mladějovice, ale beletrističtější, a „Život M. Jana Husa“ od husitského kazatele Jiřího Heremity. – Kniha podává bezprostřední a plastický obraz dění, jež vyvolalo revoluční hnutí českého lidu, „pokračovatele to a dovršitele Husova odkazu“.

Stav

Dobrý

lehce zvrásněné stránky, obálka opotřebovaná, místy podrháváno Z. Mahlerem

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Poznámka:	obálka Zdeněk Sklenář
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	299
Jazyk:	česky
Edice:	2. svazek ed. 2. svazek ed. Živá díla minulosti
Vydání:	1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 1. 2019 13:44
Číslo položky:	50841

O autorovi

Jan Hus

Jan Hus byl římskokatolický kněz, český středověký náboženský myslitel, vysokoškolský pedagog, reformátor a kazatel. Hus byl, po Johnu Wycliffovi, jehož myšlenkami a argumentací byl inspirován, jedním z prvních reformátorů církve, který téměř o jedno století předběhl své následníky – reformátory Luthera, Bezu, Kalvína a Zwingliho. Od roku 1398 vyučoval na pražské univerzitě, a v letech 1409–1410 byl jejím rektorem. Ve svých náboženských pracích kritizoval mravní úpadek, v němž se ocitla katolická církev. Katolická církev ho označila za kacíře, jeho učení za herezi, a exkomunikovala jej . Římský král Zikmund Lucemburský mu zaručil bezpečný příchod na kostnický koncil, aby se tam očistil ze všech nařčení. Byl však odsouzen jako kacíř, a následně byl vydán světské moci k upálení na hranici, když odmítl odvolat své učení. V roce 1999 prohlásil papež Jan Pavel II., že lituje kruté smrti Jana Husa i následných obětí a rozdělení v českém národě a vyzval k usmíření a historickému hodnocení jeho osobnosti bez předsudků. Přes obecně rozšířené mínění však Jana Husa explicitně za reformátora církve neprohlásil, pouze konstatoval, že tzv. „husovská komise“ byla založena s cílem přesněji stanovit místo, jež Jan Hus zaujímá mezi těmi, kteří usilovali o reformu církve. Ohledně mnohých Husových názorů nepanuje v římsko-katolické církvi shoda a zejména jeho ekleziologie je považována za kontroverzní. K rehabilitaci Jana Husa nedošlo. K jeho odkazu se hlásili husité, a později i další církve a společnosti, vzešlé z české i protestantské reformace. Husité zahrnovali většinu české populace v Českém království, vytvořili tak velkou vojenskou sílu, a během tzv. Husitských válek porazili několik křížových výprav. O století později bylo více jak 90 % obyvatel českých zemí nekatolických, a někteří stále následovali učení Jana Husa a jeho nástupců. Datum jeho upálení se stalo českým státním svátkem. Ja...

Více od autora