Julian Barnes
Hukot času

2017 | Nakladatelství Odeon

Na pohnutém osudu Dmitrije Šostakoviče využívá Julian Barnes příležitosti, aby především zobrazil stalinistické Rusko, jež reprezentuje totalitní systém se všemi jeho zvrácenostmi a brutálním způsobem omezuje dění ve společnosti a tím i v umění. Na začátku příběhu je vše prostoupeno atmosférou obav, které dokonce dožen…ou Šostakoviče k tomu, aby trávil noci na podestě domu, kde bydlí, a očekával příchod mužů v kožených kabátech, kteří ho přijdou zaknout. Provinil se totiž tím, že se Stalinovi silně znelíbila jeho opera "Lady Macbeth Mcenského újezdu" zkomponovaná podle Leskovova námětu. Zdá se tedy, že slibná kariéra talentovaného hudebníka je náhle v koncích, ale není tomu tak... Barnes líčí Šostakoviče na jedné straně jako člověka ustrašeného, jenž se úzkostlivě vyhýbá případným komplikacím a sporům, na druhé mu ale přiznává schopnost tvořit i v krizových okamžicích, kdy se neohlíží na dobové konvence a snaží se po sobě zanechat dílo, jež je prostoupeno lidskostí a hlubokou přesvědčivostí. Tyto dva protipóly jsou pak doplněny Barnesovými dalšími úvahami, jež úzce souviseji nejen se Šotakovičovým údělem, ale mají obecnou platnost v každém životě: zabývá se tu proto citovými a morálními vztahy, ale i smyslem bytí vůbec, které je diskutováno zvláště v kontextu s otázkou smrti či konečného odchodu. Na pohnutém osudu Dmitrije Šostakoviče využívá Julian Barnes příležitosti, aby především zobrazil stalinistické Rusko, jež reprezentuje totalitní systém se všemi jeho zvrácenostmi a brutálním způsobem… omezuje dění ve společnosti a tím i v umění. Na začátku příběhu je vše prostoupeno atmosférou obav, které dokonce doženou Šostakoviče k tomu, aby trávil noci na podestě domu, kde bydlí, a očekával příchod mužů v kožených kabátech, kteří ho přijdou zaknout. Provinil se totiž tím, že se Stalinovi silně znelíbila jeho opera "Lady Macbeth Mcenského újezdu" zkomponovaná podle Leskovova námětu. Zdá se tedy, že slibná kariéra talentovaného hudebníka je náhle v koncích, ale není tomu tak... Barnes líčí Šostakoviče na jedné straně jako člověka ustrašeného, jenž se úzkostlivě vyhýbá případným komplikacím a sporům, na druhé mu ale přiznává schopnost tvořit i v krizových okamžicích, kdy se neohlíží na dobové konvence a snaží se po sobě zanechat dílo, jež je prostoupeno lidskostí a hlubokou přesvědčivostí. Tyto dva protipóly jsou pak doplněny Barnesovými dalšími úvahami, jež úzce souviseji nejen se Šotakovičovým údělem, ale mají obecnou platnost v každém životě: zabývá se tu proto citovými a morálními vztahy, ale i smyslem bytí vůbec, které je diskutováno zvláště v kontextu s otázkou smrti či konečného odchodu.

Stav

Velmi dobrý

obálka s polepkou

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý, obálka s polepkou
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	198
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020717625
ISBN:	9788020717627
Překladatel:	Petr Fantys
Edice:	195. svazek ed. 195. svazek ed. Světová knihovna
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 4. 2026 13:31
Číslo položky:	1721403

O autorovi

Julian Barnes

Julian Patrick Barnes je anglický spisovatel. Jeho dílo bývá řazeno k postmoderní literatuře. Roku 2011 vyhrál prestižní Man Bookerovu cenu za román Vědomí konce . Na cenu byl předtím již třikrát nominován: za romány Flaubertův papoušek , England, England a Arthur & George . Velmi ceněným je rovněž ve Francii, kde vyhrál roku 1992 Prix Femina Étranger za titul Jak to vlastně bylo?, on sám se označuje za frankofila a má s francouzským kulturním okruhem četné vazby, knihy Cross Channel a Something to Declare jsou Francii přímo věnovány. Je též nositelem nejvyššího stupně francouzského Řádu umění a literatury. V 80. letech 20. století psal i detektivní romány pod pseudonymem Dan Kavanagh. Některé sloupky pro The New Review podepisoval "putovním pseudonymem" Edward Pygge. Před rokem 1986 pracoval jako novinář v denících New Statesman a The Observer. České překlady jsou vyznačeny tučně. Pokud kniha doposud do češtiny přeložena nebyla, zůstává v bibliografii kurzívou uveden původní název, za nímž případně následuje běžně užívaný překlad. Recenze

Více od autora