Miroslav Červenka
Hra na hvězdy : 1959-1961

1962 | Nakladatelství Mladá fronta

Básně seskupené podle myšlenkové příbuznosti do tří oddílů: v prvním autorovu obraznost vzněcují lidé obyčejných i nevšedních povolání, druhý obsahuje verše většinou milostného ladění a třetí básně vyrůstající z opojení nad vzlety člověka nad stratosféru i vědomí jeho připoutání k Zemi. Básně seskupené podle myšlenkové příbuznosti do tří oddílů: v prvním autorovu obraznost vzněcují lidé obyčejných i nevšedních povolání, druhý obsahuje verše většinou milostného ladění a třetí básně… vyrůstající z opojení nad vzlety člověka nad stratosféru i vědomí jeho připoutání k Zemi.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Další varianty

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	58
Jazyk:	česky
Edice:	43. svazek ed. 43. svazek ed. Cesty, 43. svazek ed. 43. svazek ed. Cesty: edice současné poezie
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 7. 2026 7:35
Číslo položky:	1833458

O autorovi

Miroslav Červenka

Miroslav Červenka byl český básník, překladatel a literární vědec. Dětství prožil ve Vlašimi, od třinácti žil v Praze. Maturoval v roce 1951 na gymnáziu. Vystudoval češtinu a literární vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Poté pracoval v Ústavu pro českou literaturu ČSAV v Praze. V roce 1961 zde získal titul kandidáta věd a o osm let později doktora věd. Působil též v časopise Květen a v letech 1968–1970 byl šéfredaktorem časopisu Česká literatura. V roce 1964 se stal zakládajícím členem Odboru přátel a příznivců Slavie, který měl za cíl zachránit a pozdvihnout fotbalovou Slavii, toho času živořící ve druhé fotbalové lize. Po roce 1968 nesměl publikovat, v roce 1971 byl propuštěn z ústavu. Pracoval pak na smlouvu o dílo v Památníku národního písemnictví, kde kupříkladu uspořádal pozůstalost Jana Jelínka. Roku 1975 se stal technickým knihovníkem v Pragoprojektu, kde pracoval až do roku 1989. Své práce uveřejňoval v samizdatu a v cizině. Spolupracoval se samizdatovým časopisem Obsah. V roce 1990 se vrátil do Ústavu pro českou literaturu ČSAV v Praze. Od roku 1990 až do své smrti přednášel na Ústavu české literatury a literární vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. V roce 1989 získal titul docent, roku 1994 profesor. Stal se místopředsedou Pražského lingvistického kroužku, opět se stal šéfredaktorem České literatury , od roku 2002 byl členem Učené společnosti ČR. V roce 1969 byl oceněn při příležitosti setkání ke 40 letům od smrti Otokara Březiny, kdy obdržel pamětní medaili ke 100. výročí narození Otokara Březiny. Kromě vlastní tvorby překládal z mongolštiny, ruštiny, estonštiny a ukrajinštiny.

Více od autora