Knihy
Vzácné knihy
Exil a samizdat
Viktor Fischl
Hovory s Janem Masarykem

Viktor Fischl
Hovory s Janem Masarykem

1973 | Nakladatelství CCC Books

Záznamy se týkají Jana Masaryka, syna zakladatele československého státu, který tragicky zahynul za záhadných a dodnes nevysvětlených okolností dne 10.3.1948, tedy krátce po komunistickém puči. Viktoru Fischlovi se podařilo při svém odchodu z Československa v roce 1949 zachránit řadu materiálů, mezi nimi právě i písemn…é notace svých rozhovorů s Janem Masarykem, a dopravit je do Izraele. Tam je utřídil a vydal poprvé v roce 1952. Za rok následovalo vydání v USA, ale obě vydání byla neúplná, protože autor musel mnohé informace vypustit, aby neohrozil osoby, tenkrát ještě žijící v Československu. Toto vydání vychází z třetí, doplněné a podstatně rozšířené verze, která vyšla v roce 1982 v curyšské Galerii Krause a kterou lze považovat za definitivní. Záznamy se týkají Jana Masaryka, syna zakladatele československého státu, který tragicky zahynul za záhadných a dodnes nevysvětlených okolností dne 10.3.1948, tedy krátce po komunistickém puči. Viktor…u Fischlovi se podařilo při svém odchodu z Československa v roce 1949 zachránit řadu materiálů, mezi nimi právě i písemné notace svých rozhovorů s Janem Masarykem, a dopravit je do Izraele. Tam je utřídil a vydal poprvé v roce 1952. Za rok následovalo vydání v USA, ale obě vydání byla neúplná, protože autor musel mnohé informace vypustit, aby neohrozil osoby, tenkrát ještě žijící v Československu. Toto vydání vychází z třetí, doplněné a podstatně rozšířené verze, která vyšla v roce 1982 v curyšské Galerii Krause a kterou lze považovat za definitivní.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	164
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Wien
Vystaveno:	5. 12. 2017 15:31
Číslo položky:	21647

O autorovi

Viktor Fischl

Viktor Fischl , hebrejským jménem Avigdor Dagan, , byl český, židovský a izraelský básník, prozaik, překladatel a publicista. Viktor Fischl se narodil 30. června 1912 v Hradci Králové, kam se jeho rodiče přistěhovali z moravsko-slovenského pomezí. Otec Mořic Fischl byl knihvedoucí, matka Frieda byla rozená Ehrensteinová, oba příslušeli do Uher. Po maturitě na gymnáziu vystudoval sociologii a práva na Karlově univerzitě v Praze. Po studiích od roku 1933 pracoval jako novinář na volné noze, přispíval do Českého rozhlasu, byl redaktorem sionistického týdeníku Židovské zprávy a parlamentním sekretářem menšinové Židovské strany, začal se zajímat o literaturu, psal své první básně, vydané v sbírkách Člověk na mezi, Jaro, Kniha nocí a Hebrejské melodie. V roce 1938 stihl promovat na doktora práv a oženit se se Stellou Bergerovou. Fischl dobře sledoval, co se s Židy provádělo ve 30. letech v Německu, nejistotu vystřídalo rozčarování z Mnichova a vztek, proto hned v roce 1939 emigroval s ženou a dětmi do Londýna, kde začal pracovat pro zahraniční odboj. V Benešově exilové vládě zajišťoval komunikaci s britským parlamentem a řídil propagaci československé kultury. Do začátku září, než vypukla válka, zachránil z protektorátu asi dvě stě lidí, kterým v Londýně opatřil britská víza a zajistil pro ně v Anglii přijetí. V dubnu 1939 byl v Londýně představen Janu Masarykovi, který ho už předtím znal z jeho básní. Když Benešova exilová vláda přesídlila po obsazení Francie v roce 1940 z Paříže do Londýna, nabídl mu Masaryk, jenž byl nově jmenován ministrem zahraničí, místo na svém úřadě. Tak se začalo rozvíjet přátelství, které trvalo až do Masarykovy smrti v roce 1948. Až do konce války pak Fischl pracoval jako vedoucí oddělení pro kulturní propagandu v informačním odboru čs. exilového ministerstva zahraničí a jako styčný úředník mezi čs. vládou v exilu a čs. výborem anglického parlamentu. Působil také jako ...

Více od autora