Knihy
Beletrie
Česká literatura
Miloslav Bureš
Hory mají srdce v člověku

Miloslav Bureš
Hory mají srdce v člověku

1960 | Nakladatelství Lidová demokracie

Drama z horského prostředí.
Příběh vynikajícího lyžařského závodníka, krkonošského horala, který žije samotářsky a hledí na všechny lidi s nedůvěrou. Změní ho trpká sportovní porážka a dramatická záchranná akce Horské služby, jíž se zúčastní.
Ilustroval Mario Stretti.
1. vydání. Drama z horského prostředí.
Příběh vynikajícího lyžařského závodníka, krkonošského horala, který žije samotářsky a hledí na všechny lidi s nedůvěrou. Změní ho trpká sportovní porážka a dramatická z…áchranná akce Horské služby, jíž se zúčastní.
Ilustroval Mario Stretti.
1. vydání.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

lehce natrhnutá obálka

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	59 Kč
	Stav Dobrý lehce natrhnutá obálka	Skladem pro e-shop	49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, lehce natrhnutá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	143
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Mario Stretti
Edice:	4. svazek ed. 4. svazek ed. Vyšehrad
Vydání:	První vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 11. 2025 16:43
Číslo položky:	1478988

O autorovi

Miloslav Bureš

Miloslav Bureš byl český hudebník a trumpetista. Byl odchovancem Vlastimila Kloce. Od roku 1958 působil plných devět let v orchestru Karla Vlacha, s nímž také nahrál své první sólové snímky. Během angažmá ve Vlachově kapele si průběžně doplňoval odborné hudební vzdělání studiem na pražské konzervatoři, kterou absolvoval v roce 1966 ve třídě profesora Václava Junka. V té době už Burešovu trubku důvěrně znali posluchači rozhlasu i televizní diváci, když řada jeho instrumentálních nahrávek dosáhla nebývalé popularity, navzdory tehdy prudce stoupající oblibě vokálních sólistů. Dodnes je v živé paměti např. Burešova nahrávka Rossovy Večerky z roku 1965. Následovaly další tituly, včetně skladeb domácích autorů, inspirovaných právě Burešovým interpretačním uměním a schopností dodat jim přesvědčivého výrazu. Do této kategorie v prvé řadě patři známé Vomáčkovy Gladioly. Od přelomu let 1967/1968 účinkoval Bureš jako sólista v orchestru Berlínského rozhlasu řízeném Günterem Gollaschem. Autorita, s níž byl německými kolegy přijímán, se záhy odrazila i v pohostinském působení s dalšími tamními špičkovými tělesy, včetně orchestrů Waltera Eichenberga, Jürgena Hermanna, Siegfrieda Maie a v neposlední řadě i s vlastním studiovým ansámblem. . Burešovou zásluhou zdomácněly v tehdejší NDR mnohé české populární písničky a nejedna z jeho Instrumentálních verzí tuzemských hitů připravila půdu pro pozdější spontánní přijetí jejich původních interpretů německými posluchači . Současně s touto činností využil Bureš každé příležitosti k účinkování doma, pravidelně se např. zúčastňoval nahrávání a koncertů interjazzového tělesa. V roce 1974 stál Bureš u zrodu Orchestru Čs. televize, v němž působil jako sólista až do své předčasné smrti. Vedle už zmíněné Kanasty nahrál v Supraphonu další samostatná alba Serenády pro tr...

Více od autora