Mychajlo Jackìv
Ruská beletrie: Na vojně v Asii a v Evropě + Rozum + Gubernátor + Mořské povídky + Hořčičné zrno + Kozácká pomsta

1911 | Nakladatelství J. Otto

Obsažené svazky:

Kozácká pomsta, povídka 1911 (135 s.)
Gubernátor 1912 (91 s.)
Rozum 1908 (76 s.)
Mořské povídky 1910 (120 s.)
Na vojně v Asii a v Evropě 1904 (270 s.)
Hořčičné zrno 1911 (176 s.)

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Poznámka:	Všechny knihy v jednom svazku.
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	135 + 91 + 76 + 120 + 270 + 176
Jazyk:	česky
Překladatel:	Josef Pelíšek, Vincenc Červinka, Karel Handzel
Edice:	679, 977, 416419, 967968. svazek ed. 679, 977, 416419, 967968. svazek ed. Světová knihovna, Světová knih., Na Skalném Podhalí
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 11. 2025 11:4
Číslo položky:	1475832

O autorech

Leonid Nikolajevič Andrejev

Leonid Nikolajevič Andrejev byl spisovatel a dramatik konce 19. a počátku 20. století. Jeden z nejsložitějších a vnitřně nejrozporuplnějších představitelů ruské literatury předrevolučního období. Pocházel ze zchudlé šlechtické rodiny. Po absolvování gymnázia v Orlu studoval práva nejprve na petrohradské, později na moskevské univerzitě. Studia dokončil v roce 1897. Poté se zabýval advokátní praxí, té však brzy zanechal a věnoval se plně literární činnosti. Jeho první povídka O hladovém studentu, od níž si sliboval úspěch, mu byla vrácena redakcí petrohradského listu Nědělja . Stejný osud stihl i jinou ranou povídku Obnažená duše. Roku 1895 bylo otištěno několik jeho črt o studentském životě v listě Orlovskij vestnik a také povídka On, ona a vodka. Tyto prvotiny však zůstaly vcelku nepovšimnuty. Od roku 1897 působil jako zpravodaj v listě Moskovskij vestnik a později jako fejetonista v moskevském listě Kurjer, v němž uveřejňoval v letech 1898-1903 fejetony, publicistické stati a divadelní referáty pod názvem Meloči žizni , podepisoval je pseudonymem Džems Linč. V témže listě otiskoval i svá beletristická díla. Prvním z nich byla povídka Bargamot i Garaska , jíž si povšiml Maxim Gorkij, který později získal Andrejeva ke spolupráci s nakladatelstvím Znanije. V raných dílech Andrejev navázal na humanistické tradice ruské literatury 19. století. Jeho rané fejetony a povídky, v nichž líčil těžký život městské chudiny a drobných řemeslníků, se vyznačovaly ostře kritickým vztahem k buržoazní společnosti. Již zde se projevovala Andrejevova skepse i sklon k psychologizaci, soustředění na vnitřní svět jednotlivce, na pocit ztracenosti lidského individua v nepřátelském prostředí. Zazněl tu už protest proti odlidštění života v soudobé civilizaci, většinou však jeho hr...

Více od autora

Konstantin Michajlovič Stanjukovič

Konstantin Michajlovič Staňukovič byl ruský spisovatel známý především svými příběhy z námořnického prostředí. Staňukovič pocházel z rodiny admirála. V letech 1857-1860 studoval na elitní námořní akademii v Petrohradě a pak sloužil jako důstojník dálkové plavby. Roku 1864 však přes otcův odpor námořní službu opustil, protože se chtěl věnovat literatuře. Krátce působil jako vesnický učitel a pak pracoval u dopravních společností. V letech 1885-1888 byl poslán do vyhnanství na Sibiři pro kontakty ze zahraniční politickou emigrací. Pak se věnoval plně literatuře a publicistické činnosti. Roku 1902 se jeho zdraví zhoršilo a tak odjel na radu lékařů do Itálie. Krátce pobyl v Římě a pak se usídlil v Neapoli, kde roku 1903 zemřel. Staňukovič je autorem několika románů ze života demokratické ruské inteligence, ale umělecky hodnotnější a také mnohem známější jsou jeho příběhy s námořnickou tematikou, pro které je charakteristická výtečná znalost prostředí a obsahová přitažlivost.

Více od autora