Knihy
Historie
Antika
Homéros
Homérova Odysseia

Homéros, J Hulák
Homérova Odysseia : převyprávěl Jaroslav Hulák

1981 | Nakladatelství Albatros

"Kniha vypráví o návratu krále Ithaky Odyssea domů z Trojské války. Po vyhrané bitvě s Trojany se vydal Odysseus se svým vojskem na deset let dlouhou plavbu, která rozhodně nebyla bez dobrodružství. Nejprve se posilnili u Kikonů, v tom však hostitelé zavolali z nitra země posily a strhl se veliký boj. Odysseus a ti co …přežili se vydali na protější břeh, aby doplnili zásoby na břehu obra Kyklopa. Ten však celou posádku i s králem uvěznil ve své jeskyni se stádem ovcí. Aby uvěznění nemohli ven zavalil obr, lidožrout, jeskyni obrovským balvanem. Odysseus i jeho posádka se snažili balvan odvalit, ale stále se jim nedařilo. Tak král zkusil použít léčku, opil obra vínem a představil se mu jako Nikdo. Potom mu rozžhavenou stranou kyje vypíchl jeho jediné oko. Tak obr oslepl úplně. Ten bolestí velice vykřikl, a když přispěchali na pomoc jeho přátelé a ptali se ho, kdo mu ublížil, odpověděl jim, že Nikdo. Ráno Kyklop vyháněl své stádo ovcí z jeskyně. Odysseus a jeho muži se pověsili zespod ovcí, obr tušil, že bude chtít v nestřeženou chvilku utéct i s muži a tak ohmatával ovce, ovšem pouze na hřbetě, takže se podařilo všem uprchnout. Kyklopův otec Poseidon, vládce všech moří, se dozvěděl, co Odysseus spáchal. Tak rozbouřil moře svým mocným trojzubcem a plavbu králi a jeho posádce velice znepříjemnil.
Druhý den zakotvili na ostrově krále Aiola, boha větrů. Ten jim nechal připravit velikou hostinu a Odyssea obdařil koženým měchem. Do něj uzavřel všechny své zlé větry. Námořníci byli samozřejmě zvědaví a tak jim nedalo a měch rozvázali. Z měchu vše vyprchalo a způsobilo velikou bouři a nepříjemné chvíle Odysseovi i jeho posádce. Tím se vzdálili od své Ithaky.
Potom přistavili loď u ostrova Laistrogů, ale ti nečekaně začali na loď házet skály a námořníky vyhnali zpět na moře.
Na dalším ostrově - kouzelnice Kirké, která většinu z Odysseových námořníků proměnila v kance. Odysseovi se mu je, ale nakonec podařilo zachránit.
Když pluli kolem ostrova Sirén, lákaly je svým zpěvem, jako jiné námořníky k útesům jejich ostrova, kde většina lodí ztroskotala, Odysseus přikázal svým mužům, aby si své uši zalepili voskem, ti Sirény tedy neslyšeli, sám se nechal přivázat ke stěžni.
Po jedné veliké bouři na moři ztratil celou posádku a sám připlul na zbytcích své lodi k ostrovu Ogygii, kde sedm let žil u nymfy Kalipsy.
Konečně se dostal na svoji Ithaku. Brzy zjistil, že se o jeho krásnou ženu Penelopé uchází mnoho nápadníků. Penelope se nedala a celou tu dobu, co byl Odysseus pryč. Pallas Athéna, bohyně moudrosti a ochránkyně statečných mužů, proměnila Odyssea ve starého žebráka. A tak se šel taky ucházet o přízeň Penelope. Před jeho domem, kde před tím bydlel, ho poznal jeho pes, kterého měl Odysseus rád. Potom chůva podle jizvy, když mu myla nohy. Konala se soutěž o to, kdo se nakonec stane manželem krásné Penelope. " "Kniha vypráví o návratu krále Ithaky Odyssea domů z Trojské války. Po vyhrané bitvě s Trojany se vydal Odysseus se svým vojskem na deset let dlouhou plavbu, která rozhodně nebyla bez dobrodružství. N…ejprve se posilnili u Kikonů, v tom však hostitelé zavolali z nitra země posily a strhl se veliký boj. Odysseus a ti co přežili se vydali na protější břeh, aby doplnili zásoby na břehu obra Kyklopa. Ten však celou posádku i s králem uvěznil ve své jeskyni se stádem ovcí. Aby uvěznění nemohli ven zavalil obr, lidožrout, jeskyni obrovským balvanem. Odysseus i jeho posádka se snažili balvan odvalit, ale stále se jim nedařilo. Tak král zkusil použít léčku, opil obra vínem a představil se mu jako Nikdo. Potom mu rozžhavenou stranou kyje vypíchl jeho jediné oko. Tak obr oslepl úplně. Ten bolestí velice vykřikl, a když přispěchali na pomoc jeho přátelé a ptali se ho, kdo mu ublížil, odpověděl jim, že Nikdo. Ráno Kyklop vyháněl své stádo ovcí z jeskyně. Odysseus a jeho muži se pověsili zespod ovcí, obr tušil, že bude chtít v nestřeženou chvilku utéct i s muži a tak ohmatával ovce, ovšem pouze na hřbetě, takže se podařilo všem uprchnout. Kyklopův otec Poseidon, vládce všech moří, se dozvěděl, co Odysseus spáchal. Tak rozbouřil moře svým mocným trojzubcem a plavbu králi a jeho posádce velice znepříjemnil.
Druhý den zakotvili na ostrově krále Aiola, boha větrů. Ten jim nechal připravit velikou hostinu a Odyssea obdařil koženým měchem. Do něj uzavřel všechny své zlé větry. Námořníci byli samozřejmě zvědaví a tak jim nedalo a měch rozvázali. Z měchu vše vyprchalo a způsobilo velikou bouři a nepříjemné chvíle Odysseovi i jeho posádce. Tím se vzdálili od své Ithaky.
Potom přistavili loď u ostrova Laistrogů, ale ti nečekaně začali na loď házet skály a námořníky vyhnali zpět na moře.
Na dalším ostrově - kouzelnice Kirké, která většinu z Odysseových námořníků proměnila v kance. Odysseovi se mu je, ale nakonec podařilo zachránit.
Když pluli kolem ostrova Sirén, lákaly je svým zpěvem, jako jiné námořníky k útesům jejich ostrova, kde většina lodí ztroskotala, Odysseus přikázal svým mužům, aby si své uši zalepili voskem, ti Sirény tedy neslyšeli, sám se nechal přivázat ke stěžni.
Po jedné veliké bouři na moři ztratil celou posádku a sám připlul na zbytcích své lodi k ostrovu Ogygii, kde sedm let žil u nymfy Kalipsy.
Konečně se dostal na svoji Ithaku. Brzy zjistil, že se o jeho krásnou ženu Penelopé uchází mnoho nápadníků. Penelope se nedala a celou tu dobu, co byl Odysseus pryč. Pallas Athéna, bohyně moudrosti a ochránkyně statečných mužů, proměnila Odyssea ve starého žebráka. A tak se šel taky ucházet o přízeň Penelope. Před jeho domem, kde před tím bydlel, ho poznal jeho pes, kterého měl Odysseus rád. Potom chůva podle jizvy, když mu myla nohy. Konala se soutěž o to, kdo se nakonec stane manželem krásné Penelope. "

Stav

Dobrý

bez obálky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, bez obálky
Vazba:	pevná
Počet stran:	203
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Zdeněk Kudělka
Edice:	Obnovené obrazy
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 2. 2025 11:51
Číslo položky:	1134404

O autorech

Homéros

Homér je jméno nejstaršího známého řeckého básníka a pěvce , jemuž se připisuje autorství epických básní Ilias a Odysseia, zakládajících děl starořecké i evropské literatury. Jeho jméno podle Wolfganga Schadewaldta znamenalo „záruka či rukojmí“, podle starověkého historika Efora od jeho domnělé slepoty ze spojení ὁ μὴ ὁρῶν – „nevidící“, jako „Slepý“. Krom obou eposů se mu také připisují tzv. Homérské hymny, směšnohrdinský epos Batrachomyomachia parodující Ilias, lyrické básně na oslavu antických božstev, epigramy a další zlomky. Homérská otázka je už od starověku řešený spor o Homérově autorství obou eposů, jeho životě i o tom, zda je postavou historickou nebo jen legendární. Dnes se obvykle předpokládá, že díla vycházejí ze starší ústní tradice a jejich podoba pochází z raného archaického období a Odysseia je mladší než Ilias. Básně jsou psány archaickým, tzv. homérským jazykem ve verších zvaných daktylský hexametr a jejich obsah se váže k trojské válce, která se hypoteticky datuje do začátku temného období . Proto se také hovoří o homérském období, homérském náboženství apod.

Více od autora