Jan Pilař, Homéros, Homer, Zdeněk Kudělka
Homérova Ílias

1979 | Nakladatelství Albatros

Nejstarší v úplnosti dochovaný starověký řecký hrdinský epos, zpracovávající epizodu z okruhu pověstí o trójské válce. Příběh začíná sporem mezi Agamemnonem, vrchním velitelem řeckých vojsk, která už 10. rok dobývají maloasijskou Tróju, a mezi nejudatnějším řeckým bojovníkem Achillem. Boje před Trójou zvolna pokračují,… postupně jsou v jednotlivých epizodách představováni přední urození bojovníci v řeckém i trójském vojsku a jsou líčeny i předchozí válečné události a připomínány některé jiné mytologické příběhy. Trójané získávají v boji postupně převahu a zastaví je teprve Achillův přítel Patroklos. Když jej nejudatnější trójský bojovník Hektor zabije, rozhodne se Achilles pomstít přítelovu smrt. Zabije Hektora, proti vší etice zhanobí jeho mrtvolu a vydá ji teprve na prosby Hektorova otce, trójského krále Priama. Hektorovým pohřbem epos končí. Nejstarší v úplnosti dochovaný starověký řecký hrdinský epos, zpracovávající epizodu z okruhu pověstí o trójské válce. Příběh začíná sporem mezi Agamemnonem, vrchním velitelem řeckých vojsk, která už …10. rok dobývají maloasijskou Tróju, a mezi nejudatnějším řeckým bojovníkem Achillem. Boje před Trójou zvolna pokračují, postupně jsou v jednotlivých epizodách představováni přední urození bojovníci v řeckém i trójském vojsku a jsou líčeny i předchozí válečné události a připomínány některé jiné mytologické příběhy. Trójané získávají v boji postupně převahu a zastaví je teprve Achillův přítel Patroklos. Když jej nejudatnější trójský bojovník Hektor zabije, rozhodne se Achilles pomstít přítelovu smrt. Zabije Hektora, proti vší etice zhanobí jeho mrtvolu a vydá ji teprve na prosby Hektorova otce, trójského krále Priama. Hektorovým pohřbem epos končí.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	174
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Z Kudělka
Edice:	Obnovené obrazy
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 9. 2025 15:43
Číslo položky:	1396208

O autorech

Homéros

Homér je jméno nejstaršího známého řeckého básníka a pěvce , jemuž se připisuje autorství epických básní Ilias a Odysseia, zakládajících děl starořecké i evropské literatury. Jeho jméno podle Wolfganga Schadewaldta znamenalo „záruka či rukojmí“, podle starověkého historika Efora od jeho domnělé slepoty ze spojení ὁ μὴ ὁρῶν – „nevidící“, jako „Slepý“. Krom obou eposů se mu také připisují tzv. Homérské hymny, směšnohrdinský epos Batrachomyomachia parodující Ilias, lyrické básně na oslavu antických božstev, epigramy a další zlomky. Homérská otázka je už od starověku řešený spor o Homérově autorství obou eposů, jeho životě i o tom, zda je postavou historickou nebo jen legendární. Dnes se obvykle předpokládá, že díla vycházejí ze starší ústní tradice a jejich podoba pochází z raného archaického období a Odysseia je mladší než Ilias. Básně jsou psány archaickým, tzv. homérským jazykem ve verších zvaných daktylský hexametr a jejich obsah se váže k trojské válce, která se hypoteticky datuje do začátku temného období . Proto se také hovoří o homérském období, homérském náboženství apod.

Více od autora

Jan Pilař

Jan Pilař byl český spisovatel, básník a literární kritik, šéfredaktor Literárních listů a ředitel nakladatelství Československý spisovatel. Narodil se 9. září 1917 v jihočeské obci Stříbřec. Po maturitě na reálném gymnáziu v Klatovech začal studovat češtinu a francouzštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1939 debutoval sbírkou básní Jabloňový sad. Po 17. listopadu 1939 byl v rámci perzekuce vysokoškolských studentů tři měsíce vězněn v Sachsenhausenu. Po návratu z koncentračního tábora zbytek války pracoval v úseku propagace agrárnického nakladatelství Novina. Roku 1946 dokončil studia a získal titul PhDr. Za Květnového povstání řídil Lidový deník, po osvobození vedl kulturní rubriku Zemědělských novin. Ještě v květnu 1945 vstoupil do KSČ. V letech 1949-54 byl tajemníkem české sekce Svazu československých spisovatelů a zároveň též zástupcem šéfredaktora Lidových novin . V letech 1954–1959 působil jako šéfredaktor Literárních novin a poté jako ředitel nakladatelství Československý spisovatel. V roce 1968 musel z nakladatelství odejít a stal se tajemníkem Svazu nakladatelů a knihkupců. Od roku 1970 působil opět v nakladatelství Československý spisovatel, nejdříve jako šéfredaktor a v letech 1982–89 opět jako ředitel, stal se tak jednou z opor tzv. normalizace. Od 70. let do 1989 působil i na katedře české a slovenské literatury Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, docentem srovnávací literatury se stal v roce 1980 habilitační prací Má cesta k polské poezii. V roce 1989 odešel do důchodu. Publikoval v řadě českých časopisů a novin, v polských kulturních časopisech, spolupracoval s Československým rozhlasem. Je autorem řady básnických sbírek, knížek pro děti a mládež, esejů, reportáží a vzpomínek. Publikoval velké množství překladů poezie. Překládal z polštiny, kde se věnoval zejména poezii K. I. Gałczyńského a současných po...

Více od autora