Miroslav Tyrš
Hod olympický

1968 | Nakladatelství Olympia

Před sto lety vydal zakladatel naší moderní tělovýchovy knížku, která přibližuje význam a historii starověkých olympijských her. Všímá si jejich vyhlašování a organizace, popisuje olympijský stadión a podrobně hovoří ojednotlivých sportovních disciplínách. Přes neobvyklost výrazů a slohu je knížka zajímavá i pro dnešní… čtenáře. Před sto lety vydal zakladatel naší moderní tělovýchovy knížku, která přibližuje význam a historii starověkých olympijských her. Všímá si jejich vyhlašování a organizace, popisuje olympijský stadión a… podrobně hovoří ojednotlivých sportovních disciplínách. Přes neobvyklost výrazů a slohu je knížka zajímavá i pro dnešní čtenáře.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	61
Jazyk:	česky
Vydání:	V Olympii vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 5. 2024 12:57
Číslo položky:	855390

O autorovi

Miroslav Tyrš

Miroslav Tyrš byl český národní obrozenec německého původu, kritik, historik umění, estetik a univerzitní pedagog. Podílel se na vzniku organizovaného tělocvičného hnutí v Čechách, zejména na založení Sokola, a je autorem českého tělocvičného názvosloví. Narodil se v sudetoněmecké rodině lázeňského a panského lékaře MUDr. Jana Vincence Tirsche na děčínském zámku. Jeho dědeček z otcovy strany – zedník Karel Tirsch – pocházel z Krbice , německojazyčné, dnes již zaniklé obce. Matka Vincencie Tirschová, rozená Kirschbaumová, i otec pocházeli z Čech, ale mluvili německy. Rodina žila v Děčíně pouhé čtyři roky, protože v roce 1836 se otec nakazil tuberkulózou a odešel s rodinou k příbuzným do Döblingu u Vídně, kde ještě téhož roku zemřel. Matka se synem se uchýlila k příbuzným do Kropáčovy Vrutice na Mladoboleslavsku, ale v roce 1838 zde zemřela. Od šesti let byl vychováván v české vlastenecké rodině strýce z matčiny strany v Kropáčově Vrutici, později ve Stránově. V roce 1841 se přestěhoval do Prahy ke strýci Antonínu Kirschbaumovi a začal studovat. Zprvu na dvoutřídní triviální škole u Maltézů, pokračoval na malostranském gymnáziu. Zde se začal zajímat o studium antické kultury. Od dětství měl chatrné zdraví, a proto na radu svého lékaře začal v Praze cvičit. Navštěvoval tělocvičný ústav Schmidtův a později ústav Jana Malýpetra. Mladého Tyrše, tehdy šestnáctiletého, velice ovlivnila jednak revoluce v roce 1848, jednak humanitní studijní orientace, a proto se rozhodl přestoupit na tehdy nejlepší střední školu klasického zaměření, na akademické gymnázium, které bylo mimo jiné i díky svým prefektům orientováno vlastenecky. Po absolutoriu školy Tyrš odešel studovat na přání příbuzných na právnickou fakultu Karlovy univerzity. Práva jej nebavila, a proto přestoupil na filozofickou fak...

Více od autora