Jaromír Hořec
Hněv trávy

1966 | Nakladatelství Československý spisovatel

Sbírka veršů autora, který téměř dvacet let básně nepublikoval. Shrnuje verše převážně od r. 1962 do nedávné současnosti. Hořec v ní vystupuje proti všemu, co oklešťuje život. Snaží se mluvit bez ozdob, ba někdy až pamfleticky, a zdůvodňuje to těmito verši: věřte holým větám / nedůvěřujte rozvitým / každý přívlastek na…víc / je podezřelý / v čase / kdy opadává potopa. Sbírka veršů autora, který téměř dvacet let básně nepublikoval. Shrnuje verše převážně od r. 1962 do nedávné současnosti. Hořec v ní vystupuje proti všemu, co oklešťuje život. Snaží se mluvit bez ozdo…b, ba někdy až pamfleticky, a zdůvodňuje to těmito verši: věřte holým větám / nedůvěřujte rozvitým / každý přívlastek navíc / je podezřelý / v čase / kdy opadává potopa.

s kódem POETLE: 40 Kč

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Poznámka:	Obálka Z. Seydl
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	111
Jazyk:	česky
Vydání:	1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 8. 2019 13:33
Číslo položky:	70764

O autorovi

Jaromír Hořec

Jaromír Hořec byl český básník, spisovatel, novinář a publicista. Stal se jedním ze zakladatelů Mladé fronty v roce 1945 a do roku 1950 byl jejím šéfredaktorem a zároveň ředitelem nakladatelství. 1950-1953 redaktor nakladatelství Mír, 1953-1965 šéfredaktor časopisu Hlas revoluce. Díla: "Sovětské slunce míru" , "Takový je fašismus - K americké agresi v Koreji" , "K úloze československých legií v Rusku - Politika světových imperialistů a česká buržoasie v intervenci proti SSSR" , "Poslední boj Julia Fučíka" , "Cesty zrady - Několik kapitol o protisovětské a protinárodní politice české buržoasie a světových imperialistů" a další. V období 1965–1969 působil na Karlově Univerzitě. Z politických důvodů ji však musel po roce 1968 opustit. V roce 1979 založil samizdatovou edici Česká expedice, dva roky poté skončil na půl roku ve vazbě za podvracení republiky a za šíření ineditní literatury. Příležitostně psal texty k jazzové a taneční hudbě . Od roku 1989 byl členem Masarykova demokratického hnutí, později též jeho předsednictva a Nadace pro postavení pomníku T. G. Masaryka v Praze. V roce 1993 obnovil spolu s místopředsedou Masarykova demokratického hnutí doc. Vratislavem Preclíkem vydávání Masarykovsko-Herbenovského časopisu Čas v původní úpravě a formátu. Za tuto činnost obdržel v roce 2000 od MDH čestnou medaili T. G. Masaryka za věrnost jeho odkazu. Po pádu komunismu a rozpadu SSSR spoluzaložil Společnost přátel Podkarpatské Rusi jejímž nákladem vydal řadu knih o historii země. Jeho strýcem byl spisovatel a věrný spolupracovník prezidenta Masaryka dr. Jan Herben. Zemřel roku 2009 v Praze. Byl pohřben na Vinohradském hřbitově.

Více od autora