Marie Majerová
Hledání domova

1946 | Nakladatelství Moravské kolo spisovatelů

Soubor lyrických próz, které postupně vycházely s trojím rozdílným názvem a které autorka několikrát přepracovala, a to nejen komposičně, ale i výrazově a mnohde i námětově. První část cyklu, "Z luhů a hor", napsaná za 1. světové války, obsahuje básně v próze, oslavující českou přírodu a krajinu. K nim se druží vypráv…ění o českých lidech, seskupené pod společným názvem "Naši". V galerii hrdinů vyprávění, volených většinou z řad rolníků, vynikají výrazné podobizny 3 ženských typů , jimiž autorka zobrazila úděl vesnické ženy. Titulní příběh, zařazený rovněž do této části, dokazuje, že za kapitalismu nemá pracující člověk domova ve své vlasti, neboť nezaměstnanost jej nutí hledat obživu v cizině. Třetí část "Město ve znamení ohně" připojená po prvé v tomto vydání, byla z první polovice napsána již za okupace . Je to "kladenský letopis ve zkratce", oslavující kraj, který je Majerové zvláště blízký a který byl za války nejvíc ohrožen, a líčící v 2. části, dokončené teprve nedávno, prudký rozmach Kladenska po r. 1945. Soubor lyrických próz, které postupně vycházely s trojím rozdílným názvem a které autorka několikrát přepracovala, a to nejen komposičně, ale i výrazově a mnohde i námětově. První část cyklu, "Z luhů… a hor", napsaná za 1. světové války, obsahuje básně v próze, oslavující českou přírodu a krajinu. K nim se druží vyprávění o českých lidech, seskupené pod společným názvem "Naši". V galerii hrdinů vyprávění, volených většinou z řad rolníků, vynikají výrazné podobizny 3 ženských typů , jimiž autorka zobrazila úděl vesnické ženy. Titulní příběh, zařazený rovněž do této části, dokazuje, že za kapitalismu nemá pracující člověk domova ve své vlasti, neboť nezaměstnanost jej nutí hledat obživu v cizině. Třetí část "Město ve znamení ohně" připojená po prvé v tomto vydání, byla z první polovice napsána již za okupace . Je to "kladenský letopis ve zkratce", oslavující kraj, který je Majerové zvláště blízký a který byl za války nejvíc ohrožen, a líčící v 2. části, dokončené teprve nedávno, prudký rozmach Kladenska po r. 1945.

Vyberte kus s kódem LETO26: 34 Kč

Stav

Dobrý

bez obálky, razítko

Skladem pro e-shop Odešleme do 3. 8.

Další varianty

	Stav Dobrý bez obálky, razítko	Skladem pro e-shop Odešleme do 3. 8.	LETO26: 34 Kč
	Stav Dobrý ořízka s flíčky, oděrky	Skladem pro e-shop Odešleme do 3. 8.

O knize

Stav:	Dobrý, bez obálky, razítko
Vazba:	pevná
Počet stran:	187
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	22. 7. 2024 11:19
Číslo položky:	916544

O autorovi

Marie Majerová

Marie Majerová, vlastním jménem Marie Bartošová, byla česká prozaička, komunistická novinářka, překladatelka a národní umělkyně . Její rodiče byli František Bartoš, řezník v Úvalech a Barbora Bartošová-Jarošová. Narodila se v domě čp. 18 . Měla mladšího bratra Josefa, který však zemřel v sedmi měsících na zápal plic. Otec se oběsil v lese roku 1886, když byly Marii čtyři roky. Po jeho smrti se matka s dcerou přestěhovala do Prahy, kde našla pomocí svého švagra práci jako šička potahů na čalouněný nábytek. V roce 1890 se provdala za vysloužilého poddůstojníka Aloise Majera, jeho příjmení Marie převzala zpočátku jako pseudonym a od roku 1921 je používala jako oficiální občanské příjmení. Matka si zařídila malý uzenářský krámek. V roce 1894 otčím získal práci v kladenských ocelárnách a rodina se přestěhovala do nedalekého Újezda, později se usadili v Kročehlavech. Narodily se jim další dvě dcery. Otčím střídal zaměstnání, byl odborovým funkcionářem a Marii přivedl mezi socialistickou mládež. Mládí prožila na Kladně v domě čp. 207 , kde také absolvovala měšťanku. Marie chtěla být učitelkou a matka ji v roce 1896 zapsala do německé klášterní školy v Horažďovicích, aby se zdokonalila v němčině. Nedostatek peněz jí zabránil pokračovat ve studiu a v roce 1898 musela jít sloužit k bohatým příbuzným do Budapešti. Po roce služby se vrátila k rodičům a krátkou dobu působila jako písařka v Praze. Zapojila se aktivně do dělnických akcí a schůzí, byla členkou divadelního ochotnického souboru, navštěvovala Dělnickou akademii a večerní obchodní školu. Byla pracovitá a ambiciózní, hodně četla. Od roku 1899 bydlela v Praze, kde se stýkala s mladými pokrokovými intelektuály z okruhu kolem S. K. Neumanna. Na stránkách sociálnědemokratického tisku jí začaly vycházet první povídky. Měla milostný poměr s básníkem Franti...

Více od autora