Knihy
Historie
Česká a Slovenská historie
Pavel Skála ze Zhoře
Historie o válce české 1618-1620

Pavel Skála ze Zhoře: Historie o válce české 1618-1620

Pavel Skála ze Zhoře, Ondřej Habervešl z Habernfeldu, Ondřej z Habernfeldu
Historie o válce české 1618-1620 : výbor hist. spisování Ondřeje z Habernfeldu a Pavla Skály ze Zhoře

1964 | Státní nakladatelství krásné literatury a umění

Oba spisy, jak Habervešlův polemický traktát, tak výbor samostatných úseků ze Skálovy Historie církevní, ospravedlňují české stavovské povstání. Shodně chápou úlohu velkých feudálů, drobné šlechty, měšťanstva a poddaného lidu. Úvod hodnotí jednak starou českou historiografii, zejména oba autory otištěných textů i jejic…h metod y a pramenné znalosti, jednak moderní, hlavně marxistickou historiografii. Podal tak metodologickou, ideovou a obsahovou kostru obou děl, z nichž Skálovo vyniká erudicí a kritičností a Habernfeldovo patosem. Oba spisy, jak Habervešlův polemický traktát, tak výbor samostatných úseků ze Skálovy Historie církevní, ospravedlňují české stavovské povstání. Shodně chápou úlohu velkých feudálů, drobné šlechty, mě…šťanstva a poddaného lidu. Úvod hodnotí jednak starou českou historiografii, zejména oba autory otištěných textů i jejich metod y a pramenné znalosti, jednak moderní, hlavně marxistickou historiografii. Podal tak metodologickou, ideovou a obsahovou kostru obou děl, z nichž Skálovo vyniká erudicí a kritičností a Habernfeldovo patosem.

Stav

Dobrý

označení knihovny, razítko, obálka s oděrkami

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, razítka z knihovny, razítko, obálka s oděrkami
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	443 s., [9] s. obr. příl
Jazyk:	česky
Překladatel:	Zdeněk Kristen
Edice:	35. svazek ed. 35. svazek ed. Živá díla minulosti
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 1. 2025 9:39
Číslo položky:	1119393

O autorech

Pavel Skála ze Zhoře

Pavel Skála ze Zhoře byl český exulantský spisovatel a historik. Závěrečná pasáž jeho rukopisného díla Historie církevní je jedním z hlavních pramenů k dějinám českého stavovského povstání. Pocházel z rodiny pražského nobilitovaného měšťana Adama Skály ze Zhoře, registrátora desk zemských. Studoval na některé z městských škol, později na univerzitách v Praze a do roku 1601 nebo 1602 ve Wittenbergu. Poté cestoval po Evropě. Na jaře 1604 získal měšťanské právo v Žatci, kde se oženil s Annou Hošťálkovou z Javořice, sestřenicí v roce 1621 popraveného stavovského direktora Maxmiliána Hošťálka. Anna byla vdova po univerzitním mistru Janu Plevkovi, rektorovi žatecké školy. Se Skálou měla dvě děti, Vratislava a Helenu. Skála se sňatkem dostal mezi místní elitu. Když se Hošťálek v roce 1610 stal žateckým primátorem, zařídil, že byl Skála zvolen jedním z 12 konšelů. V městské radě působil Skála až do května 1618. V radě měl postupně na starosti tři oblasti: bezpečnost ve městě, výběr dávek z poddanských vesnic a právní zastupování nezletilých sirotků. Na jaře roku 1618 se odstěhoval do Prahy. Není jisté, zda působil jako úředník Direktoria, nepochybně však působil v kanceláři Fridricha Falckého. Po porážce stavovského povstání odešel do emigrace. Cestoval po Německu, od roku 1623 se jeho domovem stal saský Freiberg. Někdy v té době za ním ze Žatce přišla manželka i obě děti. Ekonomické základy života v emigraci umožnil Skálově rodině fakt, že jeho manželka mohla i ze Saska disponovat se svým žateckým majetkem, který pronajímala a postupně prodávala. Napomohlo k tomu, že pobělohorským žateckým primátorem byl Annin švagr Bohuslav Strial z Pomnouše. Přesnou dobu Skálova úmrtí ve Freibergu neznáme, stalo se tak zřejmě roku 1640 nebo krátce nato. S prací na Historii církevní, svém jediném díle, začal Skála v roce 1626 v Lübecku. Jeho záměrem bylo sepsat dějiny křesťanství od počátku do současnosti. Rukopis díla obsahuje deset s...

Více od autora