Knihy
Geografie, cestopisy a místopis
Mapy a atlasy
Historický atlas revolučního hnutí

Historický atlas revolučního hnutí : Díl 1-4

1956 | Nakladatelství Ústřední správa geodesie a kartografie

Obsažené svazky:

Historický atlas revolučního hnutí, Dějiny mezinárodního dělnikého hnutí... 1956 [sv.] 1 (39 s. textu, 24 s. map. příl., map. příl)
Historický atlas revolučního hnutí, Dějiny komunistické strany Sovětského... 1956 [Sv.] 2 (S. 41-71, 25-59 s. map)
Historický atlas revolučního hnutí, Dějiny komunistické strany Českoslove... 1956 [Sv.] 3 (S. 73-120, 60-103 s. map)
Historický atlas revolučního hnutí 1956 [sv.] 4 ([9], 180, 1. vyd.)

Stav

Dobrý

lehce zašlé desky

Skladem pro e-shop Odešleme do 28. 7.

O knize

Stav:	Dobrý, lehce zašlé desky
Vazba:	brožury a volné listy v obálkách, v pevných deskách
Počet stran:	180 + 196 + 356 + 63
Jazyk:	česky
Editor:	František Desiderius Pór
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 4. 2026 8:55
Číslo položky:	1683594

O autorovi

Koloman Gajan

Koloman Gajan byl přední československý historik, specialista na moderní politické dějiny. Narodil se jako Koloman Edelmann do rodiny ortodoxních východoslovenských Židů. V roce 1940 stihl odmaturovat, pak následovalo jeho zatčení gestapem. Byl brzy propuštěn a další léta se angažoval v odbojové činnosti. Mnohým lidem zachránil život, avšak na sklonku války byl na udání zatčen znovu. Prošel šesti koncentračními tábory, mj. Lauingenem, kde prodělal tyfus. Jeho rodiče a šest sourozenců válku nepřežilo, on sám se opakovaně zachránil díky falešné identitě pod jménem Ján Gajan. Jako upomínku si příjmení Gajan ponechal i po válce. Vstoupil do KSČ a vystudoval historii a romanistiku na FF UK, kde posléze zůstal jako vědecký pracovník. Zabýval se dějinami dělnického hnutí a mezinárodní politikou první poloviny 20. století. Ke konci 60. let jezdil přednášet do Západního Německa. Po sovětské okupaci byl ovšem ze strany vyloučen a dalších 20 let mu byla akademická dráha zapovězena. Publikoval proto pod jmény svých kolegů a živil se výukou cizích jazyků. Po roce 1989 se vrátil na filozofickou fakultu a badatelsky se zaměřil na osobnost T. G. Masaryka. Podílel se na obnově Masarykovy společnosti a byl aktivním členem pražské židovské obce.

Více od autora