Knihy
Geografie, cestopisy a místopis
Mapy a atlasy
Koloman Gajan
Historický atlas revolučního hnutí

Koloman Gajan
Historický atlas revolučního hnutí : Dějiny mezinárodního dělnikého hnutí - [sv.] 1

1956 | Nakladatelství Ústřední správa geodesie a kartografie

Klasické dílo komunistické propagandy mapující lidová povstání od 15. století až po rudý teror 20. století .
Atlas je rozčleněn do čtyř sešitů: Dějiny mezinárodního dělnického hnutí, Dějiny KSSS, Dějiny KSČ, Dějiny bojů za svobodu národů v koloniálních a závislých zemích. - Mapy jsou doprovozeny textovou částí, kter…á podává historický přehled, jdoucí od začátků dělnického hnutí až do posledních let, podrobné vysvětlivky a soupis literatury. Klasické dílo komunistické propagandy mapující lidová povstání od 15. století až po rudý teror 20. století .
Atlas je rozčleněn do čtyř sešitů: Dějiny mezinárodního dělnického hnutí, Dějiny KSSS, D…ějiny KSČ, Dějiny bojů za svobodu národů v koloniálních a závislých zemích. - Mapy jsou doprovozeny textovou částí, která podává historický přehled, jdoucí od začátků dělnického hnutí až do posledních let, podrobné vysvětlivky a soupis literatury.

Součástí souboru:

Historický atlas revolučního hnutí 1956 [I.-IV. díl] (5 sv. (různé stránkování))

Vytvořit poptávku

O knize

Počet stran:	39 s. textu, 24 s. map. příl., map. příl
Jazyk:	česky
Editor:	František Desiderius Pór
Vydáno v:	Praha

O autorovi

Koloman Gajan

Koloman Gajan byl přední československý historik, specialista na moderní politické dějiny. Narodil se jako Koloman Edelmann do rodiny ortodoxních východoslovenských Židů. V roce 1940 stihl odmaturovat, pak následovalo jeho zatčení gestapem. Byl brzy propuštěn a další léta se angažoval v odbojové činnosti. Mnohým lidem zachránil život, avšak na sklonku války byl na udání zatčen znovu. Prošel šesti koncentračními tábory, mj. Lauingenem, kde prodělal tyfus. Jeho rodiče a šest sourozenců válku nepřežilo, on sám se opakovaně zachránil díky falešné identitě pod jménem Ján Gajan. Jako upomínku si příjmení Gajan ponechal i po válce. Vstoupil do KSČ a vystudoval historii a romanistiku na FF UK, kde posléze zůstal jako vědecký pracovník. Zabýval se dějinami dělnického hnutí a mezinárodní politikou první poloviny 20. století. Ke konci 60. let jezdil přednášet do Západního Německa. Po sovětské okupaci byl ovšem ze strany vyloučen a dalších 20 let mu byla akademická dráha zapovězena. Publikoval proto pod jmény svých kolegů a živil se výukou cizích jazyků. Po roce 1989 se vrátil na filozofickou fakultu a badatelsky se zaměřil na osobnost T. G. Masaryka. Podílel se na obnově Masarykovy společnosti a byl aktivním členem pražské židovské obce.

Více od autora