Marie Majerová
Havířská balada

1977 | Nakladatelství Odeon

Marie Majerová je jednou z největších osobností české meziválečné literatury. Do povědomí širokých vrstev čtenářů vstoupila svými vynikajícími, dnes již klasickými díly Siréna, Nejkrásnější svět, Náměstí republiky. Do této řady patří i Havířská balada, volně na Sirénu navazující. Na postavě Rudly Hudce, nejmladšího čle…na Hudcovy rozvětvené rodiny , a několika dalších postavách ukazuje Majerová charakter a rozpornost doby na přelomu 19. a 20. století, doby neobyčejně tvrdé a necitlivé k prostému člověku a jeho tužbám. Mistrovsky a v básnické zkratce líčí Majerová vztahy mezi havíři, pevnost jejich kamarádství, solidaritu a věrnost sobě samým.

Havířská balada patří k nejlepším dílům národní umělkyně Marie Majerové. Spisovatelka v ní vzdala hold českému havíři, hold jeho poctivému vztahu k práci, jeho nesentimentální a opravdové lásce k rodné zemi, tím silnější, čím dále od ní musí havíř Hudec vydělávat na nejskromnější živobytí. Havířská balada svým základním laděním, svým ideovým pojetím a optimismem, který přes všechny životní těžkosti havíře ani na chvíli neopustí, je stále vysoce aktuální a blízká každému čtenáři. Plným právem patří tato krásná kniha do pokladnice našeho českého písemnictví. Marie Majerová je jednou z největších osobností české meziválečné literatury. Do povědomí širokých vrstev čtenářů vstoupila svými vynikajícími, dnes již klasickými díly Siréna, Nejkrásnější svět, Námě…stí republiky. Do této řady patří i Havířská balada, volně na Sirénu navazující. Na postavě Rudly Hudce, nejmladšího člena Hudcovy rozvětvené rodiny , a několika dalších postavách ukazuje Majerová charakter a rozpornost doby na přelomu 19. a 20. století, doby neobyčejně tvrdé a necitlivé k prostému člověku a jeho tužbám. Mistrovsky a v básnické zkratce líčí Majerová vztahy mezi havíři, pevnost jejich kamarádství, solidaritu a věrnost sobě samým.

Havířská balada patří k nejlepším dílům národní umělkyně Marie Majerové. Spisovatelka v ní vzdala hold českému havíři, hold jeho poctivému vztahu k práci, jeho nesentimentální a opravdové lásce k rodné zemi, tím silnější, čím dále od ní musí havíř Hudec vydělávat na nejskromnější živobytí. Havířská balada svým základním laděním, svým ideovým pojetím a optimismem, který přes všechny životní těžkosti havíře ani na chvíli neopustí, je stále vysoce aktuální a blízká každému čtenáři. Plným právem patří tato krásná kniha do pokladnice našeho českého písemnictví.

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	135
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Jiří Mikula
Vydání:	Vyd. 15.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 11. 2025 13:38
Číslo položky:	1460042

O autorovi

Marie Majerová

Marie Majerová, vlastním jménem Marie Bartošová, byla česká prozaička, komunistická novinářka, překladatelka a národní umělkyně . Její rodiče byli František Bartoš, řezník v Úvalech a Barbora Bartošová-Jarošová. Narodila se v domě čp. 18 . Měla mladšího bratra Josefa, který však zemřel v sedmi měsících na zápal plic. Otec se oběsil v lese roku 1886, když byly Marii čtyři roky. Po jeho smrti se matka s dcerou přestěhovala do Prahy, kde našla pomocí svého švagra práci jako šička potahů na čalouněný nábytek. V roce 1890 se provdala za vysloužilého poddůstojníka Aloise Majera, jeho příjmení Marie převzala zpočátku jako pseudonym a od roku 1921 je používala jako oficiální občanské příjmení. Matka si zařídila malý uzenářský krámek. V roce 1894 otčím získal práci v kladenských ocelárnách a rodina se přestěhovala do nedalekého Újezda, později se usadili v Kročehlavech. Narodily se jim další dvě dcery. Otčím střídal zaměstnání, byl odborovým funkcionářem a Marii přivedl mezi socialistickou mládež. Mládí prožila na Kladně v domě čp. 207 , kde také absolvovala měšťanku. Marie chtěla být učitelkou a matka ji v roce 1896 zapsala do německé klášterní školy v Horažďovicích, aby se zdokonalila v němčině. Nedostatek peněz jí zabránil pokračovat ve studiu a v roce 1898 musela jít sloužit k bohatým příbuzným do Budapešti. Po roce služby se vrátila k rodičům a krátkou dobu působila jako písařka v Praze. Zapojila se aktivně do dělnických akcí a schůzí, byla členkou divadelního ochotnického souboru, navštěvovala Dělnickou akademii a večerní obchodní školu. Byla pracovitá a ambiciózní, hodně četla. Od roku 1899 bydlela v Praze, kde se stýkala s mladými pokrokovými intelektuály z okruhu kolem S. K. Neumanna. Na stránkách sociálnědemokratického tisku jí začaly vycházet první povídky. Měla milostný poměr s básníkem Franti...

Více od autora