Jindřich Šimon Baar
Hanýžka a Martínek

1978 | Nakladatelství Albatros

Příhody dvou vesnických dětí z autorova rodného Klenčí v pol. 19. stol. vznikly původně jako součást jeho Chodské trilogie.
Příběhy Hanýžky a Martínka autor vybral a shrnul do samostatného svazku určeného dětem, který poprvé vyšel v r. 1927. Kromě citového života dětí a přirozených lidských vztahů, upřímných a bezpr…ostředních, zachytil J. Š. Baar i lidové prostředí a způsob života svého milovaného kraje, včetně starých zvyků a obyčejů. Knížka je určena dětem do 10 let, ale může potěšit i čtenáře z řad starší generace, kteří mají rádi poklidnou klasickou četbu. Příhody dvou vesnických dětí z autorova rodného Klenčí v pol. 19. stol. vznikly původně jako součást jeho Chodské trilogie.
Příběhy Hanýžky a Martínka autor vybral a shrnul do samostatného svazku u…rčeného dětem, který poprvé vyšel v r. 1927. Kromě citového života dětí a přirozených lidských vztahů, upřímných a bezprostředních, zachytil J. Š. Baar i lidové prostředí a způsob života svého milovaného kraje, včetně starých zvyků a obyčejů. Knížka je určena dětem do 10 let, ale může potěšit i čtenáře z řad starší generace, kteří mají rádi poklidnou klasickou četbu.

Stav

Dobrý

lehce potrhaná obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	300
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Daniela Benešová
Edice:	Klub mladých čtenářů
Vydání:	Sedmé vydání (páté v Albatrosu)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 3. 2024 11:48
Číslo položky:	788131

O autorovi

Jindřich Šimon Baar

Jindřich Šimon Baar byl český katolický kněz, básník a spisovatel, představitel realismu, tzv. venkovské prózy a Katolické moderny. Byl bratrancem a přítelem Josefa Fišera. Studoval gymnázium v Domažlicích , poté teologii v Praze. Roku 1892 byl vysvěcen na kněze. Pak působil na několika místech jako duchovní a v této funkci se zapojoval do snah o církevní reformu. Nejprve jako kaplan v Přimdě, Spáleném Poříčí, Stochově a Úněticích, poté v letech 1895–1897 a 1909–1919 farář v Ořechu a 1899–1909 v Klobukách. V letech 1918–1921 byl předsedou Jednoty katolického duchovenstva československého. Roku 1919 odešel do důchodu a žil ve své rodné obci. Pohřben je na hřbitově zvaném Na Soutkách v rodném Klenčí pod Čerchovem. Jindřich Šimon Baar si nepřál, aby na náhrobku bylo uvedeno jeho jméno a proto je na něm pouze verš: Po jeho smrti v Klenčí bylo zřízeno Muzeum Jindřicha Šimona Baara. Nedaleko Klenčí, v malé vsi Výhledy, mu byl zřízen památník se sochou v nadživotní velikosti. Na jeho zbudování se podílely okolní obce a některé další spolky, každý z nich je na památníku zmíněn. Nachází se zde i citát J. Š. Baara: Pamětní deska se také nachází na fasádě fary v Ořechu u Prahy, kde Baar dlouhá léta působil jako kněz. Jeho snahou bylo zobrazit běžný život na vesnici . Před psaním napřed poctivě bádal v archivech a jeho díla jsou realistická. Svému rodákovi, Janu Vrbovi, vyčítal, že si ve svých historických románech hodně vymýšlel a nedržel se faktů. Baarovy spisy vyšly ve 30 svazcích v letech 1923–1934.

Více od autora