Jonathan Swift
Gulliverovy cesty : Cesty k rozličným dalekým národům světa ve čtyřech dílech

1968 | Nakladatelství Odeon

Utopický román anglického spisovatele 18. století, pod rouškou imaginárního cestopisu satiricky líčí poměry v Anglii, kritizuje civilizaci a relativizuje sílu lidského rozumu. Román, jehož původní název zněl „Cesty k rozličným národům světa . . . „, je rozdělen do čtyř dílů o nestejném počtu kapitol , nesoucích tzv. ep…ická záhlaví. Je mu předeslána fiktivní předmluva vydavatele Sympsona a dopis autora – kapitána Lemuela Gullivera tomuto vydavateli. Fikci pravdivosti podtrhují také mapky, portrét Gullivera a autentická 1. osoba, v níž se líčí Gulliverovi cesty na utopické ostrovy. V I. dílu „Cesta do Liliputu“ se Gulliver ocitá mezi trpaslíky, ve II. dílu „Cesta do Brobdingnagu“ mezi obry. Ve III. dílu „Cesta do Laputy, Balnibardi, Luggnaggu, Blubbdubdribu“ se představy o světě vtělují do alegorie vznášejícího se ostrova a obrazu hospodářsky a kulturně upadajícího státu Balnibardi. V tomto dílu promlouvá Gulliver se slavnými muži minulosti a poznává Struldbrugy, nesmrtelné obyvatele ostrova Luggnaggu. Tématem IV. dílu „Cesta do země Hvajninimů“ je výměna sociálních rolí mezi koňmi a lidmi. Lidé, tzv. Jahuové, slouží v ideální říši ušlechtilým zvířatům. Gulliver prožívá nejrůznější dobrodružství a po mnohaleté cestě se vrací domů. Putování po imaginárních ostrovech a zemích je záminkou ke kritice domácích poměrů a evropské kultury. Souběžně s negativními obrazy autor rýsuje projekt ideálního zřízení. Utopický román anglického spisovatele 18. století, pod rouškou imaginárního cestopisu satiricky líčí poměry v Anglii, kritizuje civilizaci a relativizuje sílu lidského rozumu. Román, jehož původní náz…ev zněl „Cesty k rozličným národům světa . . . „, je rozdělen do čtyř dílů o nestejném počtu kapitol , nesoucích tzv. epická záhlaví. Je mu předeslána fiktivní předmluva vydavatele Sympsona a dopis autora – kapitána Lemuela Gullivera tomuto vydavateli. Fikci pravdivosti podtrhují také mapky, portrét Gullivera a autentická 1. osoba, v níž se líčí Gulliverovi cesty na utopické ostrovy. V I. dílu „Cesta do Liliputu“ se Gulliver ocitá mezi trpaslíky, ve II. dílu „Cesta do Brobdingnagu“ mezi obry. Ve III. dílu „Cesta do Laputy, Balnibardi, Luggnaggu, Blubbdubdribu“ se představy o světě vtělují do alegorie vznášejícího se ostrova a obrazu hospodářsky a kulturně upadajícího státu Balnibardi. V tomto dílu promlouvá Gulliver se slavnými muži minulosti a poznává Struldbrugy, nesmrtelné obyvatele ostrova Luggnaggu. Tématem IV. dílu „Cesta do země Hvajninimů“ je výměna sociálních rolí mezi koňmi a lidmi. Lidé, tzv. Jahuové, slouží v ideální říši ušlechtilým zvířatům. Gulliver prožívá nejrůznější dobrodružství a po mnohaleté cestě se vrací domů. Putování po imaginárních ostrovech a zemích je záminkou ke kritice domácích poměrů a evropské kultury. Souběžně s negativními obrazy autor rýsuje projekt ideálního zřízení.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	195
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Bohumil Štěpán
Překladatel:	Aloys Skoumal
Vydání:	4. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	5. 11. 2024 15:41
Číslo položky:	1049241

O autorovi

Jonathan Swift

Jonathan Swift byl anglický spisovatel, satirik, pamfletista, básník a anglikánský kněz, autor fantastického cestopisu Gulliverovy cesty. Narodil se v Dublinu anglickým rodičům. Záhy přišel o oba rodiče a o výchovu se pak staral jeho strýc. Studoval na latinské škole v Kilkenny a v letech 1682–1686 absolvoval s ne příliš dobrým prospěchem dublinskou univerzitu Trinity College. Roku 1688 odjel do Londýna a stal se tajemníkem anglického státníka, whigistického politika, diplomata a učence sira Williama Templea, na jehož doporučení se dal vysvětit na kněze. Za svého dlouhého pobytu na Templeově venkovském sídle Moor Park získal značné vzdělání a politický rozhled, poznal řadu osobností a sám začal psát. Po Templeově smrti roku 1699 působil deset let jako farář v irském Laracoru u Dublinu. Roku 1702 získal na dublinské universitě Trinity College titul doktora teologie. Často také jezdil na delší pobyty do Londýna, kde se díky svým politickým pamfletům stal známou osobností. Kolem roku 1710 se rozešel s whigy, nedokázal u nich vzbudit zájem o problémy chudé irské církve. Přešel k toryům, jejichž představitelům prokazoval neocenitelné služby svými politickými brožurami, pamflety a články v časopise The Examiner, který nějaký čas vedl. Ale ani jejich podpora mu nepomohla získat stálé místo v Anglii, ani se nestal biskupem, jak očekával. Byl jen roku 1713 jmenován děkanem katedrály sv. Patrika v Dublinu a tam od roku 1714 prožil zbytek svého života. Od roku 1701 měl poměr s Ester Johnsonovou. Seznámil se s ní jako její učitel za svého působení u sira Templea a žila s ním v Irsku až do své smrti roku 1728 . Kromě ní se Swift ještě blízce stýkal s Ester Vanhomrighovou , jež se do něj vášnivě zamilovala, když mu bylo přes čtyřicet . I Vanessa šla za ní...

Více od autora