Ivan Vyskočil, Antonín Přidal, Arnošt Goldflam, Jan Císař, Jaroslav Vostrý, Zuzana Sílová, Miloslav Klíma, Miroslav Zelinský, Jiří Havelka, Eva Salzmannová, Michal Koleček, Josef Kovalčuk, Jan Hančil, Josef Karlík, Václav Riedlbauch, Jakub Chrobák, Karel Makonj, Miloš Hynšt, Dagmar Glosová, Dana Matějovská, Pavel Jech, Miroslav Plešák, Jiří Pelcl
Kdo umí, učí : RUV 2010-2015

2016 | Nakladatelství Host

V pořadí šestá publikace, která v podtitulu nese zkratku RUV , nepřináší tentokrát texty komentující a reflektující celý projekt hodnocení uměleckých činností, ale bohatou obrazovou dokumentaci nejlepších děl, která v uvedeném období vznikla na českých vysokých uměleckých školách v oblasti architektury, audiovizuálních… umění, designu, hudby, literatury, scénických a výtvarných umění. V pořadí šestá publikace, která v podtitulu nese zkratku RUV , nepřináší tentokrát texty komentující a reflektující celý projekt hodnocení uměleckých činností, ale bohatou obrazovou dokumentaci nejlep…ších děl, která v uvedeném období vznikla na českých vysokých uměleckých školách v oblasti architektury, audiovizuálních umění, designu, hudby, literatury, scénických a výtvarných umění.

Stav

Nová

nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 26. 9. 2025

O knize

Stav:	nová
Vazba:	pevná
Počet stran:	156
Jazyk:	česky , anglicky
ISBN10:	8074918742
ISBN:	9788074918742
Vydání:	První vydání
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	1. 10. 2024 11:47
Číslo položky:	990596

O autorech

Ivan Vyskočil

Ivan Vyskočil je český spisovatel, dramatik, herec, režisér a divadelní pedagog. Odmaturoval v roce 1948 na Akademickém gymnáziu v Praze, poté studoval režii a herectví na DAMU . Po ukončení tohoto studia se rozhodl pokračovat ve studiích na Univerzitě Karlově, kde vystudoval psychologii se specializací na mladistvé delikventy a kriminální prevenci a pedagogiku . Během studií působil v diagnostických ústavech pro mládež, ale došel přesvědčení, že stát nemá zájem mladým „vyvrhelům“ pomoci, ale spíš je udržovat jako odstrašující příklad vůči němuž se „my dobří“ můžeme pohodlně vymezovat. Kariéru psychologa opustil a věnoval se čistě divadlu a jeho experimentálnímu výzkumu. Patřil k iniciátorům tzv. malých scén či jinak řečeno divadel malých forem. Z hlediska světové divadelní historie je jeho působení nejvýraznějším českým podílem na tzv. druhé divadelní reformě. Je autorem prvních text-appealů , ty pak od roku 1957 uváděli v pražské Redutě. Byl inspirátorem a vzorem tvůrců obecně známějších jmen . Souběžně s těmito aktivitami byl v letech 1957–1959 učitelem psychologie a pedagogiky na AMU. Vyskočil spoluzakládal Divadlo Na zábradlí, v letech 1958–1962 zde působil jako režisér činohry, herec, autor a umělecký vedoucí. Poté založil, opět v Redutě, Nedivadlo. Pod touto značkou vystupoval několik desetiletí s různými partnery. Z nich nejvýznamnějším byl především z počátku herec a spisovatel Pavel Bošek a herec a překladatel Leoš Suchařípa; za normalizace mezi ně postupně patřili loutkoherečka Vlasta Špicnerová , vlastní odchovankyně z LŠU Barbora Hocková, v 80. letech dramaturg Otakar Roubínek. Průběh představení, texty a akce jednotlivých představení se záměrně průběžně vyvíjely na základě reakcí publika. Po roce 1970 se podílel na recitálech zpěvačky Evy Olmerové. Učil herectví a autors...

Více od autora

Jan Císař

Jan Císař byl český divadelní pedagog, dramaturg, historik, teoretik a kritik. Narodil se v rodině právníka v Hradci Králové, kde také v roce 1951 odmaturoval na klasickém gymnáziu. Divadelní vědu vystudoval na DAMU, kde po svém absolutoriu v roce 1955 je přijat jako vědecký aspirant. Po skončení aspirantury odešel do Vesnického divadla, kde do roku 1960 působil ve funkci dramaturga. V dalších letech pracoval v redakci časopisu Divadlo a v roce 1963 se stal šéfredaktorem Divadelních novin, které se za jeho vedení rozšířily na Divadelní a filmové noviny. Své články věnované teorii divadla a divadelní kritice začal publikovat i v dalších odborných periodikách a denním tisku. Od roku 1965 působil jako odborný asistent na DAMU, kde se v roce 1966 habilitoval prací Divadla, která našla svou dobu. V roce 1985 byl jmenován profesorem. Vedl katedru činoherní režie a dramaturgie a pak katedru teorie a kritiky. V letech 1970–1972 byl děkanem DAMU. Vedle pedagogické práce byl v roce 1970 uměleckým šéfem Divadla Jaroslava Průchy na Kladně, 1971–1972 ředitelem Krajského divadla v Kolíně, 1981–1985 dramaturgem Národního divadla. Od počátku 70. let se jako lektor a porotce soustavně věnoval amatérskému divadlu. Pro amatérské divadelníky napsal několik publikací . V letech 1991–1999 a 2004–2007 byl předsedou odborné rady ARTAMA pro amatérské činoherní divadlo.

Více od autora