Marija Jurić Zagorka
Gričská čarodějnice : Dvorská kamarila - 6

1996 | Nakladatelství Ivo Železný

Ve Vídni kolují pamflety proti císařovně Marii Terezii, v Hoffburském paláci dochází k řadě podivných událostí a císařovnina roztžka se synem pokračuje. Sinišova žena Nera prchá v přestrojení z ochranitelské péče následníka trůnu a vystavuje se tak velkému nebezpečí, parmská vévodkyně pokračuje v milostných pletkách, t…o vše jsou události, které předznamenávají osudové střetnutí mezi dvěma nesmiřitelnými nepřáteli, k němuž se nezadržitelně schyluje. Ve Vídni kolují pamflety proti císařovně Marii Terezii, v Hoffburském paláci dochází k řadě podivných událostí a císařovnina roztžka se synem pokračuje. Sinišova žena Nera prchá v přestrojení z ochran…itelské péče následníka trůnu a vystavuje se tak velkému nebezpečí, parmská vévodkyně pokračuje v milostných pletkách, to vše jsou události, které předznamenávají osudové střetnutí mezi dvěma nesmiřitelnými nepřáteli, k němuž se nezadržitelně schyluje.

Součástí souboru:

Gričská čarodějnice 1994 (7 sv)

Stav

Dobrý

Lehce naprasklý hřbet

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, Lehce naprasklý hřbet
Vazba:	pevná
Počet stran:	430
Jazyk:	česky
ISBN10:	8071167762
ISBN:	9788071167761
Překladatel:	Dušan Karpatský
Edice:	6. svazek ed. 6. svazek ed. Gričská čarodějnice
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 8. 2025 14:39
Číslo položky:	1342987

O autorovi

Marija Jurić Zagorka

Marija Jurić byla spisovatelka a první chorvatská profesionální novinářka. Podle ankety vyhlášené v roce 2005 záhřebským deníkem Vjesnik, je druhým nejčtenějším chorvatským autorem všech dob. V roce 2004 se v soutěži Největší Chorvat umístila na 34. místě. O životě Marie Jurić nebylo mnoho známo, dokonce ani datum narození. Původně bylo nejčastěji zmiňováno datum 1. ledna 1873, ale zkoumáním registrů ve Státním archivu bylo zjištěno, že se narodila dne 2. března 1873 ve vsi Negovec poblíž obce Vrbovac v bohaté rodině matky Josipe Domin a otce Ivana Juriće. Křtěna byla 3. března 1873 jménem Marianna. Dětství strávila v chorvatském Záhoří, kde její otec vlastnil farmu Golubovec a řídil statek Šanjugovo, vlastněný baronem Gezou Rauchem. Marija Jurić Zagorka byla zaměstnána v časopise Obzor, v roce 1896 jí v něm vyšel první článek, za několik let zde působila jako šéfredaktorka. Později začala vydávat první chorvatský „ženský časopis“ s názvem Ženski list a také časopis Hrvatica . Bojovala v nich nejen proti sociálnímu útlaku, maďarizaci a germanizaci chorvatské společnosti, ale i za práva žen. V roce 1903, poté, co zorganizovala masovou ženskou demonstraci, se dostala do vězení. Jejím rádcem a mecenášem byl Josip Juraj Strossmayer, který ji podporoval a k psaní románů povzbuzoval. Marija J. Zagorka udržovala velmi dobré kontakty i s politickými reprezentanty zemí, jejichž osud byl podobný historii Chorvatska. Patřili k nim T. G. Masaryk a Milan Hodža. Zemřela v Záhřebu 30. listopadu 1957. Pohřbena je na záhřebském hřbitově Mirogoj. Je autorkou 34 románů a 14 dramat. Psala romány pro široké publikum, spojuje v nich milostné příběhy s prvky národní historie. Některé z jejích próz byly uvedeny jako divadelní hry, některé i zfilmovány. Jejímu dílu se věnoval překladatel Dušan Karpatský. V t...

Více od autora