Vladimír Mináč
Generácia

1985 | Nakladatelství Slovenský spisovateľ

Vrcholným obdobím jeho prozaickej tvorby je druhá polovica 50 a začiatok 60 rokov, keď píše a vydáva trilógiu Dlhý čas čakania, Živí a mŕtvi a Zvony zvona na deň. Známu pod spoločným názvom Generácia
zobrazuje v nej život slovenskej spoločnosti vo vojnových rokoch, počas SNP a v prvých rokoch po vojen, keď sa pod tl…akom udalostí odhaľovali a kryštalizovali ľudské charaktery až po hraničnú čiaru života a smrti. Vrcholným obdobím jeho prozaickej tvorby je druhá polovica 50 a začiatok 60 rokov, keď píše a vydáva trilógiu Dlhý čas čakania, Živí a mŕtvi a Zvony zvona na deň. Známu pod spoločným názvom Generácia<…br>zobrazuje v nej život slovenskej spoločnosti vo vojnových rokoch, počas SNP a v prvých rokoch po vojen, keď sa pod tlakom udalostí odhaľovali a kryštalizovali ľudské charaktery až po hraničnú čiaru života a smrti.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	865
Jazyk:	slovensky
Vydání:	Vyd. 3.
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	27. 9. 2023 15:18
Číslo položky:	650234

O autorovi

Vladimír Mináč

Vladimír Mináč byl slovenský spisovatel-prozaik, esejista, filmový scenárista, publicista, kulturní organizátor a politik Komunistické strany Slovenska. Působil jako poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR, za normalizace předseda Matice slovenské, poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění a Slovenské národní rady. Ve Federálním shromáždění zasedal znovu po sametové revoluci v letech 1990-1992 za slovenské komunisty . Vzdělání získal na gymnáziu v Rimavské Sobotě a v Tisovci, kde také nakonec maturoval. Na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě studoval slovenštinu a němčinu. Zúčastnil se aktivně Slovenského národního povstání, koncem roku 1944 byl zatčen a odvlečen do koncentračního tábora v Mauthausenu a později do Dachau. Po válce byl redaktorem armádního časopisu Bojovník . V roce 1949 se stal tajemníkem slovenské sekce Svazu československých spisovatelů a zároveň byl redaktorem deníku Kultúrny život. V roce 1951 se stal vedoucím scenáristického oddělení Československého státního filmu, později šéfredaktorem časopisu Kultúrny život a od roku 1955 šéfredaktorem Slovenských pohľadov. V letech 1956–1974 se profesionálně věnoval literární tvorbě. Ve volbách roku 1964 byl zvolen za KSS do Národního shromáždění ČSSR za Západoslovenský kraj. V Národním shromáždění zasedal až do konce volebního období parlamentu v roce 1968. V 60. letech se zapojoval do četných dobových diskuzí o postavení Slováků a Slovenska. V roce 1965 například vystupoval v polemice o dědictví slovenského povstání v letech 1848–1849, které Karel Marx a ortodoxní marxistická historiografie hodnotila jako reakční, provídeňské a sabotující liberální maďarskou revoluci. Mináč tento výklad odmítl a postoj maďarských revolucionářů označil za šovinistický. V červnu 1967 se zúčastnil 4. sjezdu Svazu československých spisovatelů, na kterém p...

Více od autora