Knihy
Jazyk a lingvistika
Čeština
Jan Gebauer
Gebauerova příruční mluvnice jazyka českého pro...

Jan Gebauer: Gebauerova příruční mluvnice jazyka českého pro učitele a studium soukromé

Jan Gebauer, František Trávníček
Gebauerova příruční mluvnice jazyka českého pro učitele a studium soukromé

1930 | Nakladatelství Unie

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	převazba
Počet stran:	479
Jazyk:	česky
Vydání:	Vydání čtvrté, přepracované
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	2. 10. 2024 8:56
Číslo položky:	1013917

O autorech

Jan Gebauer

Jan Gebauer byl významný český bohemista, ve své době přední český vědec a dodnes jeden z nejuznávanějších českých jazykovědců. Jeho vědecká práce byla výrazně ovlivněna pozitivismem, byl představitelem tzv. mladogramatismu, který se zabýval zkoumáním jazyka toliko z hlediska diachronního, současný stav nebyl brán vůbec v potaz. Zpracoval příručku Pravidla hledící k českému pravopisu a tvarosloví s abecedním seznamem slov a tvarů , předchůdce dnešních Pravidel českého pravopisu. Jan Gebauer se narodil v malé osadě Úbislavice v Podkrkonoší do chudých poměrů. Na přímluvu místního faráře dostal nadaný chlapec možnost studovat na gymnáziu v Jičíně. Po maturitě nejdřív studoval teologii, toto studium však nedokončil a namísto toho se zapsal ke studiu filozofie na pražské univerzitě. Po celou dobu studií trpěl stálým nedostatkem peněz. Po ukončení studií začal pracovat jako pedagog – nejprve v Praze, později v Pardubicích a nakonec zase v Praze . V roce 1872 získal doktorát a v roce 1873 se habilitoval jako docent češtiny na pražské univerzitě. Roku 1880 byl jmenován mimořádným profesorem a pověřen výkonem funkce prvního ředitele semináře pro slovanskou filologii, o rok později profesorem řádným. V letech 1890–1891 byl děkanem FF UK, rektorem pražské univerzity pak v období 1899–1900. Jeho zásluhy ve vědních oborech slovanská filologie a literární historie byly oceněny členstvím v Královské české společnosti nauk , 20. dubna 1890 jej císař jmenoval řádným členem České akademie věd a umění. Byl také členem akademií polské a ruské, Jednoty českých filologů, působil v redakci Listů filologických , do Riegrova slovníku naučného přispěl řadou hesel týkajících se slovanské jazykovědy a literární historie. Spolu s T. G. Masarykem a Jaroslavem Gollem měl největší zásluhu na prokázá...

Více od autora

František Trávníček

František Trávníček byl český a československý slavista, bohemista, profesor českého jazyka na Masarykově univerzitě v Brně , akademik ČSAV. Po únoru 1948 byl též politik Komunistické strany Československa, poslanec Národního shromáždění ČSR a Národního shromáždění ČSSR; prosazoval marxistické výklady slov ve slovnících. Narodil se v rodině půlláníka v Spešově Františka Trávníčka st. a matky Anny, rozené Fikesové . Jako sedmiletý ztratil matku, která zemřela po porodu a úmrtí dcery. Po smrti matky ho vychovávali prarodiče ve Svinošicích. V letech 1907–1911 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy slavistiku a srovnávací indoevropskou jazykovědu. Navštěvoval přednášky Františka Pastrnka, Emila Smetánky, Jiřího Polívky, Jana Máchala a Josefa Zubatého. Po studiích vyučoval v Praze na střední škole . V letech 1911–1915 byl sekretářem lexikografické a dialektologické komise ČAVU v Praze, v roce 1911 získal na FF UK doktorát filozofie . V roce 1915 byl vyslán na ruskou frontu. Přešel do ruského zajetí a stal se štábním kapitánem československých legií v Rusku a redaktorem tamních Československých listů. Významně ho ovlivnilo setkání s ruským slavistou, jazykovědcem a odborníkem na historickou dialektologii A. A. Šachmatovovem . Dne 11. května 1913 se v Praze oženil s Františkou Novákovou . S ní měl dvě dcery. Milenu Josefu Marii, provdanou Pavlincovou a Zoru, provdanou Kroupovou . V roce 1920 se na Univerzitě Karlově v Praze habilitoval prací Studie o vidu slovesném. V letech 1921–1959 působil na Masarykově univerzitě v Brně, zpočátku jako mimořádný, od roku 1927 řádný profesor mluvnice československého jazyka se zvláštním zřetelem k dialektologii. Na FF MU zastával funkci děkana . V roce 194...

Více od autora