Knihy
Zdraví a medicína
Alternativní medicína
Ivan Dylevský
Fyzikální léčebné metody pro praxi

Ivan Dylevský: Fyzikální léčebné metody pro praxi

Ivan Dylevský, Jaroslav Průcha, Josef Urban, Aleš Příhoda, Ljiljana Marič, Martin Brach, Simona Hájková, Václava Huškova, Jiří Jeřábek, Miroslav Malay, Jindřich Maršík, Jiří Nedělka, Tomáš Nedělka, Michaela Tomanova
Fyzikální léčebné metody pro praxi

2019 | Nakladatelství Grada

Fyzikální terapie je založena na léčebném využívání nejrůznějších forem energie. Nachází uplatnění ve všech lékařských, zdravotnických i v dalších oborech. Dominantní postavení má při léčbě pohybového aparátu, setkáváme se s ní jak na rehabilitačních odděleních, tak v lázních, v rekondičních a fit centrech a mnohdy i v… domácí terapii. Aby její využívání bylo skutečně účinné a přínosné, je nezbytná znalost fyzikální podstaty jednotlivých typů energie, mechanismu jejich účinku na organizmus, odezvy organizmu na její působení a pochopitelně i možných nežádoucích a vedlejších účinků.

Čtenář v publikaci najde i možnosti využívání ionizujícího záření, které má u některých indikací nezastupitelnou úlohu. Podobně jako v řadě dalších oborů hrají významnou roli technické novinky, je zmiňována i robotická rehabilitace.

Dobře obrazově dokumentovanou publikaci využijí jak studenti lékařských a zdravotnických fakult, biomedicínského inženýrství, tak i odborníci v praxi. Fyzikální terapie je založena na léčebném využívání nejrůznějších forem energie. Nachází uplatnění ve všech lékařských, zdravotnických i v dalších oborech. Dominantní postavení má při léčbě pohybového… aparátu, setkáváme se s ní jak na rehabilitačních odděleních, tak v lázních, v rekondičních a fit centrech a mnohdy i v domácí terapii. Aby její využívání bylo skutečně účinné a přínosné, je nezbytná znalost fyzikální podstaty jednotlivých typů energie, mechanismu jejich účinku na organizmus, odezvy organizmu na její působení a pochopitelně i možných nežádoucích a vedlejších účinků.

Čtenář v publikaci najde i možnosti využívání ionizujícího záření, které má u některých indikací nezastupitelnou úlohu. Podobně jako v řadě dalších oborů hrají významnou roli technické novinky, je zmiňována i robotická rehabilitace.

Dobře obrazově dokumentovanou publikaci využijí jak studenti lékařských a zdravotnických fakult, biomedicínského inženýrství, tak i odborníci v praxi.

Stav

Nová

nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 18. 7. 2025

O knize

Stav:	nová
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	199
Jazyk:	česky
ISBN10:	8027104785
ISBN:	9788027104789
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 10. 2024 12:9
Číslo položky:	991817

O autorech

Ivan Dylevský

Ivan Dylevský je přední český anatom, bývalý děkan Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT a emeritní přednosta Anatomického ústavu 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Před studiem na fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy, kde v roce 1965 promoval, studoval na gymnáziu. Po rigorózní zkoušce z anatomie ve 2. ročníku zastával místo asistenta anatomického ústavu. Současně pracoval jako na chirurgii a ortopedii. Po promoci byl přijat na místo aspiranta anatomického ústavu FVL UK . V roce 1969 předložil kandidátskou disertační práci jejímž předmětem byl vývoj svalů ruky a předloktí. Obhajoba práce se uskutečnila až v roce 1972. Titul kandidáta lékařských věd mu byl udělen pro obor anatomie, histologie a embryologie. Habilitační práci na téma vývoje a významu vazivových struktur lidské ruky a nohy obhájil Ivan Dylevský v roce 1975. A v témže roce obdržel cenu ministra zdravotnictví za příspěvek k etiologii a taktice chirurgické léčby Dupuytrenovy kontraktury. Během dalších deseti let se věnoval problematice růstu lidské embryonální ruky a jejich stavebních komponent. Působil jako zástupce přednosty Anatomického ústavu FVL UK pro studijní obor pediatrie. V roce 1986, kdy obhájil doktorát věd, bylo zahájeno s doc. Dylevským jmenovací řízení a v roce 1986 byl jmenován profesorem. Působil jako zástupce přednosty Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, později jako přednosta Anatomického ústavu 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, vedoucí katedry preklinických oborů Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity a vedoucí oddělení anatomie Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. V současnosti je děkanem Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze a profesorem katedry zdravotnických a bezpečnostních oborů. Řadu let byl předsedou Akademického senátu této fakulty. Je předsedou její vědecké rady, místopředsedou oborové rady Biomedicínská a klin...

Více od autora

Jaroslav Průcha

Jaroslav Průcha byl český herec, režisér, příležitostný dramatik a divadelní organizátor. Vyučil se lakýrníkem, avšak pracoval jako zámečník ve Škodových závodech v Plzni. Po několika peripetiích v ochotnických spolcích, válečném divadle během vojenské služby za první světové války, několika angažmá u kočovných divadelních společností, neúspěšném pokusu založit vlastní divadelní společnost, angažmá v různých oblastních divadlech , které pak na jeho počest společně s divadlem v Mladé Boleslavi neslo jeho jméno), krátkém působení v Osvobozeném divadle, v Olomouci a v brněnském Národním divadle , nakonec zakotvil po nabídce K. H. Hilara v roce 1931 v pražském Národním divadle. Zde působil až do roku 1958, kdy v důsledku těžkého onemocnění musel přestat hrát, členem Národního divadla byl až do své smrti. V letech 1944 až 1945, kdy Národní divadlo kvůli nacistickému zákazu nehrálo, se pokoušel i o vlastní dramatickou tvorbu, dále zde také působil jako režisér. Vzhledem ke svému levicovému smýšlení a své tehdejší politické angažovanosti působil v Národním divadle i jako šéf činohry a dále také jako hlavní režisér. Dne 25. února 1948 podepsal výzvu prokomunistické inteligence Kupředu, zpátky ni krok podporující komunistický převrat. Dne 21. prosince 1928 se v Pardubicích oženil s Amalií Kubicovou , členkou činohry v Pardubicích, se kterou měl syna Jiřího , v roce 1949, se však rozvedli, pak se oženil podruhé s jistou paní Bělou . Jednalo se o výrazného a dosti typického představitele výrazných charakterních postav, často hrál prosté a moudré chlapíky pocházející z lidu. Ve filmu hrál od roku 1928 téměř do smrti....

Více od autora