Ivo Kraus je český experimentální fyzik, vysokoškolský pedagog, popularizátor přírodních a technických věd a autor několika desítek knižních publikací z fyziky a jejích dějin. Po maturitě na gymnáziu v Nové Pace absolvoval v letech 1954–1959 Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, obor fyzika, specializace jaderná fyzika. Od roku 1960 byl zaměstnán na ČVUT jako asistent 1959–1962, odborný asistent 1962–1973, docent experimentální fyziky 1973–1991, profesor pro obor fyzika kondenzovaných látek a akustika 1991. V letech 1980–1992 vedl na FJFI katedru inženýrství pevných látek. Na ČVUT mu byly uděleny vědecké hodnosti CSc. a DrSc. , na MFF UK akademický titul RNDr. . Ve fyzice pevných látek se specializoval na využití difrakce rentgenového záření k diagnostice zbytkové napjatosti technických materiálů. Této vědní oblasti byla věnována kandidátská práce Studium struktury slinutých karbidů wolframu pomocí rentgenografického měření vnitřních pnutí, vypracovaná pod vedením prof. Adély Kochanovské, habilitační spis Aplikace rentgenové tenzometrie na výlisky z kovových prášků i disertace Rentgenografie nehomogenních napěťových polí předložená k udělení hodnosti DrSc. Teorie a aplikaci rentgenové tenzometrie se týkala převážná většina článků, které publikoval sám nebo se spolupracovníky v domácích i zahraničních odborných časopisech, konferenčních sbornících, českých monografiích a samostatných kapitolách v příručkách Defects and Microstructure Analysis by Diffraction  a Industrial Applications of X-ray Diffraction . Pro posluchače bakalářského, magisterského a doktorského studijního programu FJFI zajišťoval výuku v předmětech Úvod do fyziky pevných látek, Struktura a v...