Knihy
Jazyk a lingvistika
O literatuře
Oldra Sedlmayerová
F.X. Šalda, člověk a přítel

Oldra Sedlmayerová
F.X. Šalda, člověk a přítel

1937 | Nakladatelství Brněnský odbor Ženské Národní Rady

Vzpomínkové dílo autorky, přítelkyně F.X.Šaldy věnované památce básníka a kritika. Autorka mimo vzpomínek vložila do knihy i úryvky ze vzájemných dopisů za období 25 let. Vzpomínkové dílo autorky, přítelkyně F.X.Šaldy věnované památce básníka a kritika. Autorka mimo vzpomínek vložila do knihy i úryvky ze vzájemných dopisů za období 25 let.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (27. 5. 2026)

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	76
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	3. 1. 2024 12:55
Číslo položky:	723619

O autorovi

Oldra Sedlmayerová

Oldra Sedlmayerová byla básnířka, publicistka a politička, blízká přítelkyně T. G. Masaryka v letech 1928 až 1934. Jejich vztah byl veřejným tajemstvím. Upravovala Masarykovy články, které pak každou neděli vycházely pod šifrou v Lidových novinách. Česká spisovatelka, vlastním jménem Oldřiška Veronika Sedlmayerová, se narodila v Kuřimi jako nemanželská dcera Františky Michálkové, dcery učitele Františka Michálka v Jestřebí. Působila v Tetčicích u Brna, kde také zasedla v obecním zastupitelstvu a od roku 1928 po několik let vedla obecní kroniku. Vystoupila z církve. Zprvu pracovala na poště, kde se seznámila se svým manželem Janem Sedlmayerem, později přednostou stanice v Přibyslavi, s nímž měla jediného syna Oldřícha . Jejich manželství však nebylo šťastné - Sedlmayer byl podle historika Petra Zídka sice „hodný člověk, chyběly mu však fantazie a rozlet“ a „údajně nesnášel knihy.“ Byla veřejně činná, angažovala se například v ženském hnutí , dále ve vzdělavatelském odboru Sokola a v YWCA. Měla literární ambice, takže psala novinové články pro Lidové noviny, básně a knížky pro mládež, mezi její přátele patřil např. literární kritik F.X. Šalda. Nebyla však příliš nadaná, Zídek kontatuje, že „ve svých písemnostech často měla problém rozlišit skutečné události od vlastní fantazie a její styl byl exaltovaný.“ Angažovala se rovněž v politice, a to nejprve v Československé straně pokrokové , později v Masarykově Realistické straně a nakonec České straně národně sociální Poprvé se s Masarykem krátce viděli v roce 1906 v Borové, kde profesor promluvil na velkém táboře lidu u příležitosti padesátého výročí úmrtí Karla Havlíčka Borovského. Když se v roce 1918 Masaryk stal prezidentem, bylo Sedlmayerové téměř líto, že už ...

Více od autora