F.W. Schelling : výbor z díla : Ideje k filozofii přírody

Friedrich Wilhelm Joseph von Schelling

Svoboda | 1977

Kategorie:

Filozofie a náboženství 6159x

Filozofie 1453x

Dostupnost:	Vyprodáno
Vazba:	Brožovaná
Počet stran:	315
Jazyky:	česky
Vydání:	1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	čt 31. srpna 2017 16:31
Číslo položky:	15954

Popis
Komentáře

Do českého výboru z díla F. W. J. Schellinga jednoho z významných představitelů německé klasické filozofie, byly zařazeny výňatky z Idejí k filozofii přírody, z Úvodu k náčrtu soustavy přírodní filozofie, z Náčrtu soustavypřírodní filozofie, ze Soustavy transcendentálního idealismu a kritika Hegela z Dějin novější filozofie. Výbor je opatřen studií pojednávající o některých rysech Schellingovy filozofie.

M. Sobotka, Jindřich Zelený: K „upřímné Schellingově mladické myšlence“.

Komentáře ke knize

Friedrich Wilhelm Joseph von Schelling 4x

Friedrich Wilhelm Joseph von Schelling byl německý filozof, představitel idealismu. Ve scholae monasticae v Bebenhausenu, do kterého nastoupil již v patnácti letech, uzavřel přátelství se svými krajany Hölderlinem a Hegelem. Schelling byl zprvu silně ovlivněn Fichtem a Spinozou. V díle „Ideje k filozofii přírody“ a ve spise „O světové duši“ se Schelling snažil uvést svoje rychle nabyté poznatky z chemie, z nauky o elektřině, z biologie a z medicíny v přírodně-filozofický systém. Tyto spisy vzbudily Goethovu pozornost a vynesly třiadvacetiletému autorovi mimořádnou profesuru na univerzitě v Jeně. V Jeně vznikl „První náčrt systému přírodní filozofie“ a „Systém transcendentálního idealismu“ , později i nedokončené „Výklad mého filozofického systému v celku“ a „Přednášky o metodě akademického studia“ . Od roku 1803 Schelling přednášel ve Würzburgu, poté v Erlangenu, zde vytvořil dílo mysticko-náboženské orientace „Filozofická bádání o podstatě lidské svobody“ a fragment „Věky světa“ . Nakonec vyučoval v Mnichově . Jeho posledním vydaným dílem se zdá být „Filozofie mytologie a zjevení“. Schellingův systém, jak jej přednášel v Jeně, nese jméno filozofie identity. Lze ho chápat jako spojovací článek mezi Fichtem a Hegelem.