Jiří Mašín
František Zemek

1963 | Nakladatelství československých výtvarných umělců

Obrazová monografie o vynikajícím, předčasně tragicky zahynulém českém skláři - výtvarném umělci, který vnesl nové prvky do zpracovávání a tvarování skla užitkového i uměleckého a své vrcholné dílo vytvořil v brusem tvarovanem barevném skle. Obrazová monografie o vynikajícím, předčasně tragicky zahynulém českém skláři - výtvarném umělci, který vnesl nové prvky do zpracovávání a tvarování skla užitkového i uměleckého a své vrcholné dílo vy…tvořil v brusem tvarovanem barevném skle.

Stav

Dobrý

lehce cítit po vlhkosti

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, lehce cítit po vlhkosti
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	10 s., 24 čb., 4 bar.o.na př
Jazyk:	česky
Edice:	14. svazek ed. 14. svazek ed. Současné profily. Nová řada, Současné profily. Nová ř.
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 9. 2023 8:52
Číslo položky:	635520

O autorovi

Jiří Mašín

Jiří Mašín byl český historik románského umění a výtvarný teoretik soudobého umění, celoživotní pracovník Národní galerie v Praze a roku 1960 její dočasný ředitel, a externí pedagog AVU. Narodil se na Vysočině. V letech 1933–1942 absolvoval státní reformní reálné gymnázium v Jihlavě. V roce 1945 začal studovat dějiny umění a estetiku na Filozofické fakultě UK. Jeho učiteli byli Antonín Matějček, Josef Cibulka, Jaromír Pečírka a Jan Mukařovský. Roku 1949 obhájil rigorózní práci s titulem Románská nástěnná malba v Čechách a na Moravě, která později vyšla knižně a ve své době patřila k vysoce ceněným badatelským dílům. Po návratu ze základní vojenské služby roku 1952 nastoupil do Národní galerie v Praze, kde již v letech 1946-1950 pracoval jako volontér a kde jako jeden z mála pracovníků vydržel po celou svou kariéru až do roku 1983. Kromě toho v letech 1954-1955 vykonával práci tajemníka redakce časopisu Umění ČSAV. V roce 1957 byl jmenován zástupcem ředitele Národní galerie, po té vědeckým pracovníkem galerie. Roku 1959 nastoupil jako externí učitel na Akademii výtvarných umění v Praze, kde se roku 1968 habilitoval a jako docent vyučoval do roku 1973. V roce 1960 byl zastupujícím ředitelem Národní galerie. Z původní specializace medievalisty se postupně přeorientoval především na teoretika moderny a současného umění, stěžejní prací je jeho monografie o Janu Štursovi. Věnoval se také teorii a metodice restaurování. Napsal texty do tří desítek katalogů výstav soudobého umění, jichž býval pořadatelem nejen v Národní galerii, ale i v regionech. Svými statěmi přispíval do mnoha časopisů, např. Tvorba, Umění a řemesla, Výtvarné umění nebo Umění. Celoživotní přátelství ho poutalo k fotografu Tiboru Hontymu, výtvarníkům Františku Ronovskému, Karlu Hladíkovi, k historikům umění Jaromíru Homolkovi, Haně Seifertové a dalším....

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…