Jiří Mašín, Kateřina Klaricová, Antonín Braný
František Drtikol : Výběr fotografií z celoživotního díla

1989 | Nakladatelství Panorama

Výběr fotografií z celoživotního díla F. Drtikola sestavila a slovem doprovodila Kateřina Klaricová. Úvodní esej Pod jemnými prsty světla napsal Jiří Mašín. Výběr fotografií z celoživotního díla F. Drtikola sestavila a slovem doprovodila Kateřina Klaricová. Úvodní esej Pod jemnými prsty světla napsal Jiří Mašín.

Vytvořit poptávku

O knize

Počet stran:	108 s., fot
Jazyk:	česky
ISBN10:	8070380470
ISBN:	9788070380475
Ilustrátor:	Clifford Seidling
Editor:	Clifford Seidling
Překladatel:	Jelena Rjuriková, Anneliese Březinová, Růžena Semrádová, J Kohout
Edice:	Fotografie - Osobnosti
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha

O autorech

Jiří Mašín

Jiří Mašín byl český historik románského umění a výtvarný teoretik soudobého umění, celoživotní pracovník Národní galerie v Praze a roku 1960 její dočasný ředitel, a externí pedagog AVU. Narodil se na Vysočině. V letech 1933–1942 absolvoval státní reformní reálné gymnázium v Jihlavě. V roce 1945 začal studovat dějiny umění a estetiku na Filozofické fakultě UK. Jeho učiteli byli Antonín Matějček, Josef Cibulka, Jaromír Pečírka a Jan Mukařovský. Roku 1949 obhájil rigorózní práci s titulem Románská nástěnná malba v Čechách a na Moravě, která později vyšla knižně a ve své době patřila k vysoce ceněným badatelským dílům. Po návratu ze základní vojenské služby roku 1952 nastoupil do Národní galerie v Praze, kde již v letech 1946-1950 pracoval jako volontér a kde jako jeden z mála pracovníků vydržel po celou svou kariéru až do roku 1983. Kromě toho v letech 1954-1955 vykonával práci tajemníka redakce časopisu Umění ČSAV. V roce 1957 byl jmenován zástupcem ředitele Národní galerie, po té vědeckým pracovníkem galerie. Roku 1959 nastoupil jako externí učitel na Akademii výtvarných umění v Praze, kde se roku 1968 habilitoval a jako docent vyučoval do roku 1973. V roce 1960 byl zastupujícím ředitelem Národní galerie. Z původní specializace medievalisty se postupně přeorientoval především na teoretika moderny a současného umění, stěžejní prací je jeho monografie o Janu Štursovi. Věnoval se také teorii a metodice restaurování. Napsal texty do tří desítek katalogů výstav soudobého umění, jichž býval pořadatelem nejen v Národní galerii, ale i v regionech. Svými statěmi přispíval do mnoha časopisů, např. Tvorba, Umění a řemesla, Výtvarné umění nebo Umění. Celoživotní přátelství ho poutalo k fotografu Tiboru Hontymu, výtvarníkům Františku Ronovskému, Karlu Hladíkovi, k historikům umění Jaromíru Homolkovi, Haně Seifertové a dalším....

Více od autora