Victor Hugo
Francii a světu

1953 | Nakladatelství Mladá fronta

Výbor z politické poezie V. Huga, která se zřetelně odlišuje od poezie jeho vlastní třídy a vyjadřuje zájmy a tužby národa. Hugo, na krátký čas přidružený k demokratické opozici proti vládnoucím třídám vlasti a přiklánějící se k estetice utopic. socialistů, přihlašuje se r. 1848 na stranu republikánského řádu. V roce 1…849 zahajuje I. mezinárodní sjezd přátel míru a r. 1852 po bonapartist. převratu opouští Francii. Ve vyhnanství píše pak své patetické verše bojující proti reakci. Po téměř 20letém exilu vrací se V.H. do Paříže Komuny - a opět se odlišuje od oficiálních básnických současníků a nemlčí k teroru Versailleských. Náš výbor, podávající obraz básníka, hluboce lnoucího k lidu, je vzat zvláště ze sbírek Tresty - protestu to proti II. císařství a Ludvíku Bonapartovi - a ze Strašného roku - tj. r. 1870/71 - době to prusko-franc. války a Paříž. komuny. Výbor z politické poezie V. Huga, která se zřetelně odlišuje od poezie jeho vlastní třídy a vyjadřuje zájmy a tužby národa. Hugo, na krátký čas přidružený k demokratické opozici proti vládnoucím třídá…m vlasti a přiklánějící se k estetice utopic. socialistů, přihlašuje se r. 1848 na stranu republikánského řádu. V roce 1849 zahajuje I. mezinárodní sjezd přátel míru a r. 1852 po bonapartist. převratu opouští Francii. Ve vyhnanství píše pak své patetické verše bojující proti reakci. Po téměř 20letém exilu vrací se V.H. do Paříže Komuny - a opět se odlišuje od oficiálních básnických současníků a nemlčí k teroru Versailleských. Náš výbor, podávající obraz básníka, hluboce lnoucího k lidu, je vzat zvláště ze sbírek Tresty - protestu to proti II. císařství a Ludvíku Bonapartovi - a ze Strašného roku - tj. r. 1870/71 - době to prusko-franc. války a Paříž. komuny.

Stav

Obálka lehce opotřebovaná

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Obálka lehce opotřebovaná
Vazba:	volné listy v obálce
Počet stran:	64
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Jiří Blažek
Edice:	7. svazek ed. 7. svazek ed. Květy světové poesie
Vydání:	1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 10. 2019 14:57
Číslo položky:	74377

O autorovi

Victor Hugo

Victor-Marie Hugo byl francouzský básník, prozaik, dramatik, esejista a politik, vrcholný představitel romantismu. Victor Hugo byl třetím synem Josepha Léopolda Sigisberta Huga a Sophie Trébuchetové. Narodil se v roce 1802 v Besançonu a žil ve Francii po většinu svého života. Jeho bratři byli Abel Joseph Hugo a Eugéne Hugo . Doba dětství Viktora Huga byla poznamenána politickými zvraty. Napoleon byl prohlášen císařem, když byly Victoru Hugovi dva roky a bourbounská monarchie byla obnovena před jeho třináctinami. Opačné politické a náboženské názory, které měli Hugovi rodiče, zobrazovaly ideologické síly, které se přely o nadvládu ve Francii celý jeho život: Hugův otec byl vysoce postavený důstojník v Napoleonově armádě. Byl ateistický republikán, který považoval Napoleona za hrdinu; jeho matka byla extrémní katolická royalistka, a podle některých domněnek, byla milenkou generála Victora F. de Lahorieho, popraveného v roce 1812 za spiknutí proti Napoleonovi. Jelikož byl Hugův otec důstojník, rodina se často stěhovala a Victor se při cestování hodně naučil. Na cestě do Neapole viděl rozlehlé alpské vrcholky, velkolepě modré Středozemní moře a Řím v době oslav. Ačkoliv mu bylo pouze šest let, uchoval si tento půlroční výlet pevně v paměti. Sophie následovala svého muže do Itálie a Španělska . Nespokojená s neustálým stěhováním, které vyžadoval vojenský život, a faktem že její manžel nesdílel její katolickou víru, Sophie se rozhodla nakrátko opustit Léopolda v roce 1803 a usadit se v Paříži. Od té doby dominantním způsobem řídila Hugovu výchovu a vzdělání. V důsledku toho Hugova první díla v poezii a próze odrážela ještě její vášnivé oddání víře a králi. Teprve později, během událostí vedoucích k revoluci v roce 1848, začal Hugo odporovat své katolické royalistické výchově a místo toho s...

Více od autora