Vlasta Pittnerová
Forman Lacina

2005 | Nakladatelství Kamélie

Mravoučná povídka z vesnického prostředí o životě na samotě v podhůří, kde rodina chalupníka několik generací provozovala formanské řemeslo.
Jakub Lacina převzal formanské řemeslo po předcích a vykonával ho celá léta poctivě a s láskou. Oženil se s mladou dcerkou ze zájezdní hospody, zvyklou na veselý a pestrý život… ve velké rodině. Po příjezdu na samotu mladá žena těžko přivykala společnosti starého tchána a švagrové, tichý a bohabojný život v práci ji nudil a mužova častá nepřítomnost ji mrzela. Brzy k manželovi ochladla a našla zalíbení v chasníkovi ze vsi. Krátce po narození dcerky s ním od manžela utekla, ale na cestě je jako boží trest oba zabil blesk. Jakub Lacina pak po zbytek života žil a pracoval jen pro své dítě a když skončil s formanským řemeslem, s pokornou radostí sledoval plody své tradiční výchovy v rodině své dcery.
Mravoučná povídka z vesnického prostředí o životě na samotě v podhůří, kde rodina chalupníka několik generací provozovala formanské řemeslo.
Jakub Lacina převzal formanské řemeslo po předcích a vyk…onával ho celá léta poctivě a s láskou. Oženil se s mladou dcerkou ze zájezdní hospody, zvyklou na veselý a pestrý život ve velké rodině. Po příjezdu na samotu mladá žena těžko přivykala společnosti starého tchána a švagrové, tichý a bohabojný život v práci ji nudil a mužova častá nepřítomnost ji mrzela. Brzy k manželovi ochladla a našla zalíbení v chasníkovi ze vsi. Krátce po narození dcerky s ním od manžela utekla, ale na cestě je jako boží trest oba zabil blesk. Jakub Lacina pak po zbytek života žil a pracoval jen pro své dítě a když skončil s formanským řemeslem, s pokornou radostí sledoval plody své tradiční výchovy v rodině své dcery.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	144
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085818655
ISBN:	9788085818659
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 12. 2024 13:47
Číslo položky:	1076606

O autorovi

Vlasta Pittnerová

Vlasta Pittnerová byla spisovatelka, autorka naivně realistických, často mravoučných próz ze života obyvatel Českomoravské vysočiny a zejména Žďárských hor. Narodila se 1. ledna 1858 v Polné jako desáté, již nečekané dítě v rodině knihkupce a starosty města Antonína Pittnera. Prostředí, ve kterém vyrůstala, přálo kulturním a vlasteneckým zájmům. Její otec byl přítelem mj. Karla Havlíčka Borovského či Boženy Němcové, její matka Leopoldina byla dokonce kmotrou dcery Němcové – Theodory . V Polné vychodila triviální čtyřtřídku, poté absolvovala dvouletou dívčí měšťanskou školu v Hradci Králové, kde bydlela u svého bratra a jeho ženy . Studium ji těšilo, velmi ráda četla, v rodné Polné hrála ochotnické divadlo, toužila stát se učitelkou. Z tohoto snu však sešlo, neboť dívce nesloužilo zdraví a rodina se navíc dostala do finančních obtíží. Z tohoto důvodu se Pittnerová nemohla ani provdat podle svého přání – neměla dostatečné věno. 11. září 1883 se na naléhání rodiny, především otce, provdala za panského myslivce Josefa Vejmelku, 39letého vdovce se dvěma dospívajícími dcerami , se kterým odešla do Sazomína u Žďáru. Později se přestěhovali do Polničky. Jejich manželství však nebylo šťastné – Vejmelka se ženil především proto, aby se mu měl kdo starat o domácnost a o děti, pro manželčiny literární ambice neměl pochopení a Pittnerová si nezískala ani nevlastní dcery – a zoufalá žena se nakonec odhodlala k tehdy odvážnému kroku – v roce 1893 od muže odešla a přestěhovala se do Prahy. Bydlela v malém skromném bytě v Letohradské ulici č. p. 1156 na Královských Vinohradech a žila především z honorářů za své povídky, romány a články, jež byly povětšinou uveřejňovány v různých časopisech , kalendářích, někdy i knižně. Bývá proto označována za první českou profesionální spisovatelku....

Více od autora