Lubomír Nový
Filosofie v neklidné době

1965 | Nakladatelství Československý spisovatel

Esej se přístupnou formou zamýšlí nad problémy filosofie. Ve třech kapitolách konfrontuje filosofii Stalinova období s jádrem marxismu-leninismu a objasňuje dialektiku i vztah filosofie a speciálních věd, význam marxistické filosofie pro člověka, míru a formu determinismu u čl ověka, společenskou funkci filosofie a ku…lturnost filosofie. Esej se přístupnou formou zamýšlí nad problémy filosofie. Ve třech kapitolách konfrontuje filosofii Stalinova období s jádrem marxismu-leninismu a objasňuje dialektiku i vztah filosofie a speciálních… věd, význam marxistické filosofie pro člověka, míru a formu determinismu u čl ověka, společenskou funkci filosofie a kulturnost filosofie.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Poznámka:	obálka Zdenek Seydl
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	128, [3]
Jazyk:	česky
Edice:	53. svazek ed. 53. svazek ed. Otázky a názory
Vydání:	1. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 10. 2020 15:9
Číslo položky:	124016

O autorovi

Lubomír Nový

Lubomír Nový byl český filozof, sociolog a vysokoškolský pedagog, jehož profesní život byl povětšinou spjat s Filozofickou fakultou Masarykovy univerzity. K oborům, jimž se věnoval, patří zejména filozofie Tomáše Garrigua Masaryka. Narodil se v Třebíči, kde následně mezi lety 1941 a 1949 vystudoval místní gymnázium, mezi lety 1946 a 1948 studoval na lyceu v Nîmes. Následně vystudoval filozofii a ruštinu na filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V roce 1952 začal působit na katedře dějin filozofie na FF Masarykovy univerzity; v období 1964–1969 byl jejím vedoucím. V roce 1960 získal titul kandidáta věd a v roce 1964 byl habilitován docentem dějin filozofie. V letech 1965 a 1966 absolvoval studijní pobyt v Německu a v roce 1968 absolvoval další studijní pobyt v Římě. V roce 1968 byl jedním z těch, kteří iniciovali návrh k návratu názvu „Masarykova univerzita“. V roce 1970 byl vyloučen z KSČ a odvolán z funkce vedoucího katedry, vyloučen z několika organizací a cíleně byl převeden do laboratoře sociologického výzkumu. Od roku 1970 do roku 1990 pak pracoval v laboratoři sociologického výzkumu na FF Masarykovy univerzity. V roce 1990 byl habilitován profesorem dějin filozofie a sociální filozofie. Mezi lety 1990 a 1996 působil opět jako vedoucí katedry filozofie FF Masarykovy univerzity, kdy stál při založení Kabinetu pro studium díla T. G. M. Působil také při vzniku univerzitního revue Universitas. Působil ve Filozofické jednotě, Mezinárodním filozofickém institutu v Paříži, ve Svazu československých spisovatelů a Vědeckém kolegiu filozofie a sociologie ČSAV v Praze. Od padesátých do poloviny šedesátých let 20. století se zabýval kritickým rozborem Masarykovy filozofie, následně se studijně věnoval Marxovi. Po nástupu do sociologické laboratoře se věnoval dějinám brněnské sociologie a sociologii životních drah. Po roce 1990 se vrátil ke studiu Masarykovy filozofie a problematice obnovy demokr...

Více od autora