Jiří Cvekl
Filosofie a současnost

1966 | Státní pedagogické nakladatelství

Studie neplní ani funkci učebního textu, ani přímo učební pomůcky. Předpokládá však znalost alespoň základních poznatků, vyjádřených v ní stručně v nových souvislostech. Zaměřuje se na pedagogy, kteří vyučují filosofické látce, seznamuje je s vývojovými tendencemi současné marxistické filosofie, prohlubuje jejich infor…movanost a skýtá podněty pro hlubší promýšlení vlastní pedagogické praxe. Objasňuje problémy filosofické propedeutiky, některé základní otázky marxistické filosofie, jedince a světový názor, poměr filosofie k politice a pedagogice. Studie neplní ani funkci učebního textu, ani přímo učební pomůcky. Předpokládá však znalost alespoň základních poznatků, vyjádřených v ní stručně v nových souvislostech. Zaměřuje se na pedagogy, kteří… vyučují filosofické látce, seznamuje je s vývojovými tendencemi současné marxistické filosofie, prohlubuje jejich informovanost a skýtá podněty pro hlubší promýšlení vlastní pedagogické praxe. Objasňuje problémy filosofické propedeutiky, některé základní otázky marxistické filosofie, jedince a světový názor, poměr filosofie k politice a pedagogice.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Další varianty

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý vazba se začíná rozlepovat	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	171
Jazyk:	česky
Vydání:	Vydání 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 7. 2026 11:59
Číslo položky:	1844320

O autorovi

Jiří Cvekl

Jiří Cvekl byl český filozof a germanista. Po 2. světové válce se angažoval v sociální demokracii, po roce 1948 vstoupil do KSČ. Roku 1956 se habilitoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a poté pracoval ve Filozofickém ústavu ČSAV. Roku 1968 byl vyloučen z KSČ a roku 1970 byl převeden do Encyklopedického ústavu ČSAV. . Roku 1977, po vzniku Charty 77, Cvekl využil situace a Chartu veřejně kritizoval - poté mohl opět pracovat ve Filozofickém ústavu. Cvekl byl výrazným představitelem pokusu učinit z marxismu znovu filozofii, a nikoli ho chápat jako ideologii. V tomto smyslu byl jednou z klíčových osobností tzv. obrodného procesu 60. let v Československu. Výrazně ovlivnil též vnímání psychoanalýzy v Československu a na politické levici - roku 1965 vydal knihu Sigmund Freud, jejímž cílem bylo "aby výrazy freudismus a psychoanalýza přestaly být v rámci marxismu chápány jako pejorativní označení“. Posléze se věnoval filozofii času a časovosti.

Více od autora