Knihy
Beletrie
Česká literatura
Ladislav Klíma
Filosofa Ladislava Klímy tzv. Velký román I. - ...

Ladislav Klíma
Filosofa Ladislava Klímy tzv. Velký román I. - III., KOMPLET

1991 | Nakladatelství Pražská imaginace

Obsažené svazky:

Filosofa Ladislava Klímy tzv. Velký román, Soud Boží 1991 I (187 s., 1. vyd.)
Filosofa Ladislava Klímy tzv. Velký román, Bílá svině 1992 II (185 s., 1. vyd.)
Filosofa Ladislava Klímy tzv. Velký román, Ženy Cesareovy 1992 III. (205 s., 1. vyd.)

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	187 + 205 + 185
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	František Štorm
Edice:	2. svazek ed. 2. svazek ed. Došky, 190. svazek ed. 190. svazek ed. Pražská imaginace (Pražská imaginace), 4. svazek ed. 4. svazek ed. Došky (Pražská imaginace a Lege artis), Došky : dobré škváry
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 7. 2025 15:36
Číslo položky:	1291159

O autorovi

Ladislav Klíma

Ladislav Klíma byl český prozaik, dramatik a básník, ale především filosof. Narodil se v Domažlicích v rodině vyučeného mlynáře, který se však místo tohoto povolání živil jako úředník v advokátní kanceláři. Klíma, od mládí zaujatý filosofií, chodil až do roku 1895 na místní gymnázium, ale v lednu toho roku byl vyloučen za hanlivý výrok o habsburské monarchii Přestoupil tedy na gymnázium do chorvatského Záhřebu, ale ani to nedokončil a roku 1904 odjel do Prahy, kde se usadil, vedl samotářský život a začal přispívat do časopisů, např. v letech 1919–21 do Tribuny a v roce 1925 do Práva lidu. Kritizoval pozitivismus a pohrdal univerzitním akademismem. Protože neměl občanské povolání, žil jednak z dědictví po příbuzných, jednak z drobných příspěvků od přátel, mezi něž patřil i básník Otokar Březina. Jeho filosofie se zakládala na solipsismu a egodeismu společně s voluntarismem a ludibrionismem . Ze světových filosofů byl ovlivněn zejména Georgem Berkeleym , Arthurem Schopenhauerem a Friedrichem Nietzschem. Od promýšlení jejich myšlenek dospěl až k přesvědčení o absolutní bezcennosti logiky, což znamenalo absolutní primát osvobozeného subjektu, jenž se tak stává svrchovaným – všemohoucím božstvem. Toto božstvo není určováno žádnou pravdou, ale naopak samo určuje, co je a co není pravda. Tímto božským subjektem se pak cítil být sám Klíma. Myslet Boha a být Bohem, to je nejvlastnější centrum Klímovy filosofie. Stav, kdy se vciťuje do pozice Boha pojmenovává egodeismus nebo deoesence . Svět pak vypadá jako nevinná hříčka jeho absolutní vůle, odtud pramení tzv. ludibrionismus, neb je známo, že si hraje (lu...

Více od autora