Ivan Dubský
Filosof Jan Patočka

1997 | Nakladatelství Oikoymenh

Tematicky velice různorodé příspěvky (např. popularizace základních principů filozofického odkazu, rozbor Kacířských esejů, osobní vzpomínky, interpretace významu "světa Tematicky velice různorodé příspěvky (např. popularizace základních principů filozofického odkazu, rozbor Kacířských esejů, osobní vzpomínky, interpretace významu "světa

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	63
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086005372
ISBN:	9788086005379
Edice:	Oikúmené
Vydání:	Druhé, opravené vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 9. 2023 11:53
Číslo položky:	648238

O autorovi

Ivan Dubský

Po maturitě na reálném gymnáziu v Chrudimi vystudoval filozofii a sociologii na FF UK. V r. 1951 získal doktorát filozofie na základě dizertace o Marxově kritice pojmu práce u Hegela a v anglické klasické ekonomii. V l. 1952–53 byl asistentem dějin filozofie na VŠPHV v Praze . V r. 1953 přešel do Kabinetu pro filozofii ČSAV , kde pracoval nejprve v oddělení dějin české filozofie , později v oddělení soudobé západní filozofie. Účastnil se XII. mezinárodního filozofického kongresu v Benátkách a několika dalších kongresů a kolokvií. V r. 1967 externě přednášel na FF UK o problémech filozofické antropologie a vedl seminář o Heideggerovi. V l. 1965–66 a 1968–69 měl stipendium Alexander von Humboldt-Stiftung v Husserlově archivu v Kolíně n. R. a ve Freiburku u L. Landgrebeho a E. Finka. V době tzv. normalizace mu byl nejdříve zrušen pracovní poměr, pak byl přijat zpět do FÚ ČSAV na krátkodobé smlouvy a v r. 1974 definitivně propuštěn. V l. 1975–89 byl v invalidním důchodu, po rehabilitaci se vrátil do FÚ ČSAV. Patří k signatářům Charty 77. Z moderní české filozofie se věnoval hlavně J. Patočkovi a L. Klímovi. Zkoumáním fenoménu odcizení, jehož validita přesahuje 19. století , a jemu blízkého zážitku absurdity, jakožto opisu celkové situace člověka v moderním světě , prostupují motivy hegelovsko-marxovské s motivy z Heideggerova Dopisu o humanismu a D. dospívá k náhledu, že kořeny odcizení se nalézají v bezdomovosti moderního člověka. Zkušeností odcizení se otevírá radikální tázání po člověku, po jeho bytnosti. K myšlenkovému obratu D. dochází studiem Heideggerova díla a Patočkovy fenomenologie přirozeného světa a tak v pojednáních z poloviny 60. let se ukazuje, že antropologické hledisko není dostatečným základem p...

Více od autora