Bolesław Prus
Farao

2005 | Nakladatelství Levné knihy KMa

Historický román z dějin starého Egypta je dílem předního polského romanopisce, novelisty a novináře . Autor zde na pozadí pestrého obrazu starověké egyptské společnosti z 11. stol. př. n. l. - rolníků, úředníků,vojáků, kněží, faraónova dvora i cizinců - líčí životní boj i tragédii mladého egyptského faraóna Ramse se X…III., který chce provést radikální reformy ve prospěch utiskovaných rolníků a nutně se přitom dostává do konfliktu svrstvou kněží, jež se ze zdrojů státních příjmů nejvíce obohacuje. Historický román z dějin starého Egypta je dílem předního polského romanopisce, novelisty a novináře . Autor zde na pozadí pestrého obrazu starověké egyptské společnosti z 11. stol. př. n. l. - rolník…ů, úředníků,vojáků, kněží, faraónova dvora i cizinců - líčí životní boj i tragédii mladého egyptského faraóna Ramse se XIII., který chce provést radikální reformy ve prospěch utiskovaných rolníků a nutně se přitom dostává do konfliktu svrstvou kněží, jež se ze zdrojů státních příjmů nejvíce obohacuje.

Stav

Dobrý

lehce opotřebená obálka, ohnuté rohy, lehce zašlá ořízka

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, lehce opotřebená obálka, ohnuté rohy, lehce zašlá ořízka
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	599
Jazyk:	česky
ISBN10:	8073091623
ISBN:	9788073091620
Edice:	Edice světových autorů
Vydání:	1. vyd. v nakl. Levné knihy KMa
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 1. 2025 9:44
Číslo položky:	1110066

O autorovi

Bolesław Prus

Aleksander Głowacki, známý pod pseudonymem Bolesław Prus , byl polský prozaik a publicista období pozitivismu a realismu, jehož tvorba odráží základní proměny společnosti ve 2. polovině 19. století. Byl také mimo jiné kronikářem Varšavy, filosofem, popularizátorem vědy či propagátorem turistiky a cykloturistiky. Narodil se 20. srpna roku 1847 ve městě Hrubieszów v Lublinském vojvodství. Jeho otec Antoni Głowacki byl ekonom se šlechtickými kořeny . Aleksandrova matka Apolonia Trembińska zemřela, když chlapci byly 3 roky. O šest let později mu zemřel také otec a o malého Aleksandra se starala jeho babička Marcjanna Trembińska, jež bydlela ve městě Puławy. Po její smrti se chlapec přestěhoval k tetě Domicele z Trembińskich Olszewské do Lublinu, kde 4 léta navštěvoval reálku . Poté bydlel ve městě Siedlce , kde se o něj staral o 13 let starší bratr Leon Głowacki, učitel historie. Společně se v roce 1862 přestěhovali do Kielc, kde Aleksander navštěvoval školu. Vlivem staršího bratra Leona, příslušníka strany „Červených“, 16letý Aleksander Głowacki v roce 1863 přerušil školu a účastnil se lednového povstání. 1. září byl raněn během potyčky ve vsi Białki, vzdálené 4 km od Siedlec. Dostal se ruského zajetí, ale vzhledem k jeho mladému věku a na přímluvu tety se mohl po propuštění z nemocnice vrátit do Lublinu a bydlet z rodinou. 10. ledna roku 1864 byla v „Kurierze Niedzielnym“ publikována jeho báseň Do Pegaza, podepsána pod pseudonymem Jan w Oleju. 20. ledna roku 1864 byl Głowacki za účast v povstání zatčen. Od ledna do května byl vězněn na Lublinském zámku a v kasárnách . Vojenský soud mu odebral šlechtický titul. Poněvadž jeho starší bratr Leon Głowacki trpěl nevyléčitelnou psychickou chorobou, staral se o Aleksandra strýc Klemens Olszewski. Po propuštění z vězení chlapec v Lublině opět chodil do školy, kterou ...

Více od autora