Bolesław Prus
Farao

1997 | Nakladatelství Domino

Realistický román z dějin starověkého Egypta, podávající podle požadavků doby svého vzniku jeho historicky věrný obraz, opřený o studium vědeckých pramenů a o přímé citáty starých egyptských literárních památek. Líčí dobu krátké bouřlivé vlády faraona Ramsesa XIII. v 11. stol. př. n. l. a zobrazuje život všech vrstev …starověké egyptské společnosti: sedláků, úředníků, vojska, dvora faraonova, a ukazuje také na postavení cizinců , žijících v Egyptě. Pokrokový mladý panovník chce ve prospěch utiskované třídy rolníků provést rozsáhlé reformy, především odejmout státní moc třídě kněží, která se ze zdrojů státních příjmů nejvíce obohacuje. Svých cílů chce však dosáhnout radikálními prostředky, v přítomné době nevhodnými a neúčinnými: válkou a spoléháním na pomoc cizozemských finančníků. Zároveň svou nerozvážností a špatným výběrem přátel se vydává do rukou odpůrců a je jimi zahuben. Jeho myšlenky uskuteční třída, proti které bojoval a která si obratnou politikou ještě upevní svou moc. Boleslaw Prus odsuzuje takto romanticky neukázněného jednotlivce, podceňujícího moc a státnickou moudrost protivníkovu. Realistický román z dějin starověkého Egypta, podávající podle požadavků doby svého vzniku jeho historicky věrný obraz, opřený o studium vědeckých pramenů a o přímé citáty starých egyptských literárn…ích památek. Líčí dobu krátké bouřlivé vlády faraona Ramsesa XIII. v 11. stol. př. n. l. a zobrazuje život všech vrstev starověké egyptské společnosti: sedláků, úředníků, vojska, dvora faraonova, a ukazuje také na postavení cizinců , žijících v Egyptě. Pokrokový mladý panovník chce ve prospěch utiskované třídy rolníků provést rozsáhlé reformy, především odejmout státní moc třídě kněží, která se ze zdrojů státních příjmů nejvíce obohacuje. Svých cílů chce však dosáhnout radikálními prostředky, v přítomné době nevhodnými a neúčinnými: válkou a spoléháním na pomoc cizozemských finančníků. Zároveň svou nerozvážností a špatným výběrem přátel se vydává do rukou odpůrců a je jimi zahuben. Jeho myšlenky uskuteční třída, proti které bojoval a která si obratnou politikou ještě upevní svou moc. Boleslaw Prus odsuzuje takto romanticky neukázněného jednotlivce, podceňujícího moc a státnickou moudrost protivníkovu.

Vyberte kus s kódem LETO26: 41 Kč

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 16. 7. 2026

Další varianty

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 16. 7. 2026	~~89 Kč~~ LETO26: 41 Kč
	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 16. 7. 2026

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	679
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086128024
ISBN:	9788086128023
Překladatel:	Helena Teigová
Vydání:	Vyd. 8., v Dominu 1.
Vydáno v:	Ostrava
Vystaveno:	27. 3. 2024 14:20
Číslo položky:	804264

O autorovi

Bolesław Prus

Aleksander Głowacki, známý pod pseudonymem Bolesław Prus , byl polský prozaik a publicista období pozitivismu a realismu, jehož tvorba odráží základní proměny společnosti ve 2. polovině 19. století. Byl také mimo jiné kronikářem Varšavy, filosofem, popularizátorem vědy či propagátorem turistiky a cykloturistiky. Narodil se 20. srpna roku 1847 ve městě Hrubieszów v Lublinském vojvodství. Jeho otec Antoni Głowacki byl ekonom se šlechtickými kořeny . Aleksandrova matka Apolonia Trembińska zemřela, když chlapci byly 3 roky. O šest let později mu zemřel také otec a o malého Aleksandra se starala jeho babička Marcjanna Trembińska, jež bydlela ve městě Puławy. Po její smrti se chlapec přestěhoval k tetě Domicele z Trembińskich Olszewské do Lublinu, kde 4 léta navštěvoval reálku . Poté bydlel ve městě Siedlce , kde se o něj staral o 13 let starší bratr Leon Głowacki, učitel historie. Společně se v roce 1862 přestěhovali do Kielc, kde Aleksander navštěvoval školu. Vlivem staršího bratra Leona, příslušníka strany „Červených“, 16letý Aleksander Głowacki v roce 1863 přerušil školu a účastnil se lednového povstání. 1. září byl raněn během potyčky ve vsi Białki, vzdálené 4 km od Siedlec. Dostal se ruského zajetí, ale vzhledem k jeho mladému věku a na přímluvu tety se mohl po propuštění z nemocnice vrátit do Lublinu a bydlet z rodinou. 10. ledna roku 1864 byla v „Kurierze Niedzielnym“ publikována jeho báseň Do Pegaza, podepsána pod pseudonymem Jan w Oleju. 20. ledna roku 1864 byl Głowacki za účast v povstání zatčen. Od ledna do května byl vězněn na Lublinském zámku a v kasárnách . Vojenský soud mu odebral šlechtický titul. Poněvadž jeho starší bratr Leon Głowacki trpěl nevyléčitelnou psychickou chorobou, staral se o Aleksandra strýc Klemens Olszewski. Po propuštění z vězení chlapec v Lublině opět chodil do školy, kterou ...

Více od autora