Jaroslav Miller je český historik, v letech 2014 až 2021 rektor Univerzity Palackého v Olomouci. Odborně se zabývá urbánní problematikou, dějinami politického myšlení a v posledním období také otázkami českého a slovenského exilu. Jaroslav Miller vystudoval Gymnázium v Šumperku a poté Filozofickou fakultu Univerzity Palackého obory Historie – Ruská filologie a literatura – Anglická filologie a literatura . Pokračoval ve studiu na Středoevropské univerzitě v Budapešti . Absolvoval postgraduální studium na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v oboru obecné dějiny a na Central European University v Budapešti v oboru komparativní dějiny. Historii raného novověku studoval také na Oxfordské univerzitě . Mezi jeho učitele patřili například Josef Jařab, Ralf Dahrendorf, Stephen Greenblatt či Robert John Weston Evans. Absolvoval řadu stáží na univerzitách a vědeckých ústavech v Kanadě, Maďarsku, USA, Velké Británii, Spolkové republice Německo a Austrálii. Dvakrát byl stipendistou prestižní německé vědecké nadace Alexandra von Humboldta a americké nadace Andrew W. Mellona . V roce 2008 obdržel stipendium Fulbrightova programu na Georgia College and State University, USA. V letech 2010/2011 zastával místo hostujícího profesora na University of Western Australia v Perthu. V roce 2012 ho velvyslanec Spojených států amerických jmenoval do funkce ambasadora Fulbrightova programu v České republice. V stejném roce byl jmenován profesorem historie. Miller obdržel několik akademických a vědeckých ocenění, mezi jinými v roce 2005 „R. John Rath Prize for Best Study in Habsburg History“ či „Best Urban History Monograph Award“. V roce 2008 vydalo prestižní britské nakladatelství Ashgate jeho monografii Urban Societies in East Central Europe, 1500–1700. V roce 2010 publikoval v New Yorku a Budapešti ...