Knihy
Beletrie
F. M. Dostojevskij - Sebrané spisy 1 - 35, chyb...

Fedor Michajlovič Dostojevskij, Stanislav Minářík
F. M. Dostojevskij - Sebrané spisy 1 - 35, chybí spisy 28-30 - Chudí lidé + Dvojník + Nětočka Nězvanovová + Zápisky z mrtvého domu + Hráč + Věčný manžel + Zločin a trest + Běsové + Bratři Karamazové a další

Stav

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	27 svazků
Jazyk:
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 9. 2021 13:32
Číslo položky:	224494

O autorech

Fedor Michajlovič Dostojevskij

Fjodor Michajlovič Dostojevskij se narodil roku 1821 v Moskvě, v rodině lékaře jako druhé z osmi dětí. V roce 1843 zakončil studia na vojenském technickém učilišti v Petrohradě, ale poté se rozhodl pro literaturu. Patřil do skupiny utopického socialisty Michaila Vasiljeviče Petraševského , která vystupovala proti carovi Mikuláši I. V roce 1849 byl Dostojevskij se všemi členy této organizace odsouzen vojenským soudem k trestu smrti. Těsně před popravou jim byl trest změněn nejprve na 4 roky v káznici a později na nucené práce na Sibiři. Zde strávil Dostojevskij deset let; první čtyři roky na nucených pracích a poté jako voják. Byl psychicky a fyzicky na dně a začal trpět epilepsií. Stráž však považovala jeho záchvaty za předstírání. Jelikož si sám prošel peklem, dokázal se vcítit do lidí s narušenou osobností. Po návratu ze Sibiře absolvoval Dostojevskij dva delší pobyty v západní Evropě. Zde pochopil, že morální úroveň zdejší společnosti je špatná. Vyhovovalo mu ale, že se zde mohl věnovat své přehnané hráčské vášni. Neuznával racionalismus, bezohledné jednání podnikatelů, jejich sobectví a příliš velké sebevědomí. Bojoval za proměnu Ruska. Zásadní potřebu změny viděl ve vnitřní proměně jedince, v návratu k pokoře, v respektování ruských tradic. Těmito názory si získal carovu přízeň a úctu. Stále ho však pronásledovala carská policie. K sebevraždám a k despotismu docházelo podle Dostojevského zejména vinou ztráty náboženské opory a přehnaného individualismu. Přál si změnit společnost podle křesťanských ideálů, radikálního převratu se ale bál. Dostojevskij a jeho bratr Michail vydávali v letech 1861–1863 časopis Doba a rok poté časopis Epocha. V letech 1873–1874 byl redaktorem konzervativního časopisu Občan. Když Michail zemřel, Dostojevskij splácel jeho dluhy. Tím se dostal do existenčních problémů. Ve svých dílech psychologicky rozebíral zločince, revolucionáře, prostitutky a lidi s duševními poruchami. Fjodor Michajlovič Dostojevskij byl rozporuplnou osobností. Odmítal se sžít se soudobým Ruskem. Usiloval za každou cenu o nápravu společnosti, ale tím se bezmyšlenkovitě zříkal i vymožeností vyspělé Evropy. Lidi ho považovali za psychologa, což on odmítal. Přesto se stal zakladatelem psychologické prózy a ovlivnil filozofii dvacátého století. Dostojevskij zemřel v roce 1881 na plicní krvácení spojené s rozedmou plic a epileptickým záchvatem.

Více od autora

Stanislav Minářík

Stanislav Minařík byl český nakladatel a překladatel z polštiny a ruštiny. Narodil se v rodině řídícího učitele v Bítouchově Františka Minaříka a jeho manželky Anny Kateřiny, rozené Pfeifrové. V roce 1904 vystoupil z římskokatolické církve a zůstal bez vyznání. Byl ženat, s manželkou Bohumilou, rozenou Tulachovou měl syna Vladimíra a dceru Jarmilu . Bohumila Minaříková je uváděna jako nakladatelka u řady vydání Minaříkových překladů. Nakladatelská činnost manželů Minaříkových, která měla veliký vliv na šíření slovanské literatury, nebyla ale ekonomicky příliš úspěšná. Jejich sklad vykoupilo v roce 1924 nakladatelství Kvasnička a Hampl. V dubnu 1926 byl Stanislav Minařík jedním ze zakládajících členů Klubu moderních nakladatelů Kmen. Z klubu ale ještě během dvacátých let vystoupil. V povídkách z Podkrkonošska, zveřejněných v denících a časopisech, vzpomínal Mařík na rodný Bítouchov ; v některých obec přímo jmenoval.

Více od autora