Otakar Štáfl
Exlibris

2004 | Nakladatelství Regia

Album Štáflových exlibris zahrnuje kolekci knižních značek z let 1908 až 1945 i poznámky o osobnostech, kterým byly adresovány a věnovány. Album Štáflových exlibris zahrnuje kolekci knižních značek z let 1908 až 1945 i poznámky o osobnostech, kterým byly adresovány a věnovány.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (21. 5. 2026)

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	271
Jazyk:	česky
ISBN10:	8090346324
ISBN:	9788090346321
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Deštné v Orlických horách
Vystaveno:	1. 12. 2025 12:52
Číslo položky:	1481101

O autorovi

Otakar Štáfl

Otakar Štáfl byl český malíř a ilustrátor. Narodil se 30. prosince 1884 v Německém Brodě . Jeho otec Josef Štáfl byl místním řezbářem, mimo jiné vyřezal i známého brodského Hnáta. Od roku 1897 studoval na místním gymnáziu, které však s nesouhlasem rodičů v roce 1903 opustil. Odešel do Prahy věnovat se své zálibě – malířství. Kreslit a malovat začal již v mládí. V Praze byl přijat do krajinářské školy Ferdinanda Engelmüllera. Už jako žák získal za akvarely vystavené v Rudolfinu první honorář. Svou pilnou prací si postupně získával vážnost a jméno v uměleckém světě. Kreslil pražská zákoutí a roku 1907 je vystavil v Počátkách. Perokresbami zdokumentoval Chrudim pro knihu profesora Mušky O staré Chrudimi . Velké množství jeho obrázků, převážně s architektonickými motivy, bylo publikováno téměř okamžitě v časopisech Český svět, Zlatá Praha a jiných uměleckých časopisech té doby. Roku 1910 se oženil s dcerou ředitele nakladatelství Politika Václavou Brychtovou. V tomto nakladatelství získal zaměstnání jako grafik a navrhoval plakáty. Na vídeňské výstavě Ex libris v roce 1913 byly velmi úspěšné jeho knižní značky. Jeho fantazie a láska k přírodě se nejvíce projevila v knižních ilustracích, zejména pro děti a mládež. Kresbou, dřevorytem i akvarelem ilustroval desítky knih. Za první světové války organizoval humanitární akce ve prospěch sirotků a válečných vdov a angažoval se ve veřejném životě rodného města. Po válce se zasloužil o vybudování pomníku Karla Havlíčka a o vznik Havlíčkova muzea. V roce 1917 se rozvedl a v roce 1927 znovu oženil s Vlastou Koškovou, v té době známou spisovatelkou pohádek a dívčích románů. Od 1. dubna 1929 byli manželé Štáflovi nájemci chaty u Popradského plesa v Tatrách. Iniciovali vznik Symbolického cintorína u Popradského plesa pod západní stěnou Ostrvy, kde mají také od roku 1947 pamětní tabuli. Nejproslulejší je jako malíř Tater, kde prožil značnou část ...

Více od autora