Knihy
Beletrie
Česká literatura
Miloš Václav Kratochvíl
Evropa tančila valčík ; Evropa v zákopech

Miloš Václav Kratochvíl
Evropa tančila valčík ; Evropa v zákopech

1982 | Nakladatelství Československý spisovatel

Romány Evropa tančila valčík a Evropa v zákopech na sebe volně navazují a národní umělec M. V. Kratochvíl v nich zachytil atmosféru i dění na evropském kontinentě na počátku našeho století.

První kniha podává plastické záběry životního stylu různých společenských vrstev mnoha národů v letech 1905 - 1914, druhá …se soustřeďuje k válečnému roku 1916. Se zkušeností poutavého beletristy včlenil autor do svého vyprávění mnoho zajímavých dobových dokumentů. A tak zblízka, ze vzájemné korespondence i z epizod, které se skutečně odehrály, poznáváme tehdejší panovníky Františka Josefa I a Viléma II., jejichž velikášství tak ostře kontrastuje s osudy drobných lidí, s jejich prostou touhou po lásce, po existenčním či uměleckém úspěchu: přitom právě tito lidé se zanedlouho stratégům první světové války stávají zanedbatelnými figurkami, ať už bok po boku anebo jeden proti druhému nasazují a ztrácejí životy ve prospěch zájmů, které ani zdaleka nejsou jejich zájmy. Smrt Františka Josefa I. a vylíčení jeho monumentálního pohřbu se v Kratochvílově podání stává symbolem konce jedné historické epochy, i když vojákům bojujícím o Verdun v těch hrůzyplných listopadových dnech roku 1916 připadá, že válka neskončí snad nikdy ... Romány Evropa tančila valčík a Evropa v zákopech na sebe volně navazují a národní umělec M. V. Kratochvíl v nich zachytil atmosféru i dění na evropském kontinentě na počátku našeho století.

Pr…vní kniha podává plastické záběry životního stylu různých společenských vrstev mnoha národů v letech 1905 - 1914, druhá se soustřeďuje k válečnému roku 1916. Se zkušeností poutavého beletristy včlenil autor do svého vyprávění mnoho zajímavých dobových dokumentů. A tak zblízka, ze vzájemné korespondence i z epizod, které se skutečně odehrály, poznáváme tehdejší panovníky Františka Josefa I a Viléma II., jejichž velikášství tak ostře kontrastuje s osudy drobných lidí, s jejich prostou touhou po lásce, po existenčním či uměleckém úspěchu: přitom právě tito lidé se zanedlouho stratégům první světové války stávají zanedbatelnými figurkami, ať už bok po boku anebo jeden proti druhému nasazují a ztrácejí životy ve prospěch zájmů, které ani zdaleka nejsou jejich zájmy. Smrt Františka Josefa I. a vylíčení jeho monumentálního pohřbu se v Kratochvílově podání stává symbolem konce jedné historické epochy, i když vojákům bojujícím o Verdun v těch hrůzyplných listopadových dnech roku 1916 připadá, že válka neskončí snad nikdy ...

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	522
Jazyk:	česky
Vydání:	Vyd. 2., 1. společné
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 1. 2026 15:36
Číslo položky:	1523708

O autorovi

Miloš Václav Kratochvíl

Miloš Václav Kratochvíl byl český spisovatel-prozaik, autor historické beletrie, filmový scenárista, dramaturg a pedagog. Studoval historii a archivnictví na Karlově Univerzitě. Za války pracoval v archivu. Po ní byl dramaturgem Československého státního filmu a profesorem na FAMU. Jeho syn Jan Kratochvíl byl herec, dramaturg, režisér a divadelní organizátor. Narodil se ve Vídni, kde jeho otec Václav Kratochvíl působil jako dvorní archivář. Bydlel tu do svých 14 let, pak se stal studentem malostranského gymnázia v Praze. Po jeho absolvování vystudoval na pražské filozofické fakultě obory historie a archivnictví. V roce 1928 získal doktorát a nastoupil zaměstnání v Archivu hlavního města Prahy. Když archiv Němci roku 1944 uzavřeli, pracoval krátce u firmy Nationalfilm. V letech 1945 až 1947 pracoval na Ministerstvu informací, pak se živil ve filmovém průmyslu. Byl tři roky filmovým dramaturgem a v letech 1950 až 1972 profesorem na Akademii múzických umění. V důchodu se věnoval nejen literární činnosti, v roce 1977 jej Rudé právo zařadilo mezi první signatáře Anticharty. V roce 1970 získal titul zasloužilého umělce a čtyři roky poté byl prohlášen národním umělcem. Ve 30. letech měl blízko k sociální tematice, v jeho díle se objevovaly motivy venkova, půdy. Svou prózu ozvláštňuje vnitřními monology postav, záznamy proudu představ, dokumenty v podobě dopisů a dobových kázání. Na druhou stranu jsou jeho díla poznamenána typizací postav a socialistickým realismem. V jeho dílech jsou zobrazovány nejnižší vrstvy a vyzdvihována jejich uvědomělost.

Více od autora