Knihy
Beletrie
Česká literatura
Ludvík Aškenazy
Etudy dětské a nedětské

Ludvík Aškenazy
Etudy dětské a nedětské : výbor z díla

1963 | Nakladatelství Československý spisovatel

Drobné vtipné povídky o příhodách, hrách a rozhovorech s "človíčkem", pětiletým synkem autorovým, byly nejprve uveřejňovány v literárních novinách a převzaty pak některými zahraničními časopisy. Aškenazy je vybral, stylisticky vytříbil a seřadil v tuto knížku, doplněnou 5 preludii, v nichž vypráví "človíčkovi", co… bylo, než se narodil. V Etudách je zachycen portrét vnímavého a přemýšlivého dítěte, upřímně naivního, toužícího přijít všemu na kloub, napodobujícího ve všem počínání dospělých.

Je zde propojen svět dětí se světem dospělých. Kniha se dělí na dvě části:
PĚT MALÝCH PRELUDIÍ a DĚTSKÉ ETUDY
V pěti malých preludiích je nevšedně zachycen zrod autorova syna.
Dětské etudy popisují rozdíly vnímání dětí a dospělých.

Divadlo
Rodiče jdou na divadelní představení "Lakomec" a malého příjde hlídat slečna. Mezitím, co jsou rodiče v divadle, děti si na divadlo samy hrají a podle svého ztvární příběh Lakomce.

Jak jsme hledali štěstí
Otec se snaží synovi vysvětlit, co to to štěstí vlastně je.

Kniha stížností čili Játra
Probíhá debata na téma, proč syn játra jíst musí a otec ne. Chlapec je přesvědčován, že je to ve prospěch jeho zdraví. Syn rezignuje a játra jí.

Vltava
Rodiče společně poslouchají v rozhlase Smetanovu Vltavu a rozebírají si hudební dílo. Najednou se vypne proud a chlapec i nadále nutí tatínka, aby mu řekl, jak ta Vltava teče dál a co se s ní stane.

Zlatá studna
Na návštěvu příjde Stáza a vezme rodiče ke Zlaté studni. Malý v domnění, že se jedná o opravdovou zlatou studnu, vyráží s rodiči a se Stázou ven. Je velmi zklamán, když zjistí, že se jedná o název putiky. Drobné vtipné povídky o příhodách, hrách a rozhovorech s "človíčkem", pětiletým synkem autorovým, byly nejprve uveřejňovány v literárních novinách a převzaty pak některými zahraničními časopisy. Ašken…azy je vybral, stylisticky vytříbil a seřadil v tuto knížku, doplněnou 5 preludii, v nichž vypráví "človíčkovi", co bylo, než se narodil. V Etudách je zachycen portrét vnímavého a přemýšlivého dítěte, upřímně naivního, toužícího přijít všemu na kloub, napodobujícího ve všem počínání dospělých.

Je zde propojen svět dětí se světem dospělých. Kniha se dělí na dvě části:
PĚT MALÝCH PRELUDIÍ a DĚTSKÉ ETUDY
V pěti malých preludiích je nevšedně zachycen zrod autorova syna.
Dětské etudy popisují rozdíly vnímání dětí a dospělých.

Divadlo
Rodiče jdou na divadelní představení "Lakomec" a malého příjde hlídat slečna. Mezitím, co jsou rodiče v divadle, děti si na divadlo samy hrají a podle svého ztvární příběh Lakomce.

Jak jsme hledali štěstí
Otec se snaží synovi vysvětlit, co to to štěstí vlastně je.

Kniha stížností čili Játra
Probíhá debata na téma, proč syn játra jíst musí a otec ne. Chlapec je přesvědčován, že je to ve prospěch jeho zdraví. Syn rezignuje a játra jí.

Vltava
Rodiče společně poslouchají v rozhlase Smetanovu Vltavu a rozebírají si hudební dílo. Najednou se vypne proud a chlapec i nadále nutí tatínka, aby mu řekl, jak ta Vltava teče dál a co se s ní stane.

Zlatá studna
Na návštěvu příjde Stáza a vezme rodiče ke Zlaté studni. Malý v domnění, že se jedná o opravdovou zlatou studnu, vyráží s rodiči a se Stázou ven. Je velmi zklamán, když zjistí, že se jedná o název putiky.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	59 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	300
Jazyk:	česky
Edice:	31. svazek ed. 31. svazek ed. Klíč, Knihovna lidové četby
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 9. 2023 14:3
Číslo položky:	644851

O autorovi

Ludvík Aškenazy

Ludvík Aškenazy byl český spisovatel, reportér a rozhlasový pracovník, který polovinu svého života prožil v emigraci. Pocházel z česko-židovské rodiny v Českém Těšíně a jeho tvorbu to později významně ovlivnilo. Zaměstnání Ludvíkova otce celou rodinu přivedlo do Polska. Maturitu Ludvík složil roku 1939 v haličské Stanislavi , , tehdy právě zabrané SSSR. Pak studoval v polském Lvově slovanskou filologii. Počátkem druhé světové války byl Aškenázy evakuován do Kazachstánu, kde učil na střední škole dějepis do doby, než v Sovětském svazu v roce 1942 vstoupil do 1. československého armádního sboru v SSSR vedeném Ludvíkem Svobodou. Bojoval i u Sokolova. Za svoji statečnost v boji dostal po válce sovětské i československé vyznamenání. S československým vojskem se vrátil do vlasti a hned po návratu, v květnu 1945, se seznámil a poté oženil s Carlu Henriettou Mariou Leonií Mann, dcerou německého spisovatele Heinricha Manna. Carla Henrietta Maria Leonie Mann, manželka Ludvíka Aškenazyho, byla jediné dítě, které vzešlo z čtrnáctiletého manželství pražské herečky Marie Khan a Heinricha Manna. Heinrich Mann a Leonina matka "Mimi" se v roce 1928 rozvedli. Marie Khan s dcerou Leonií zůstaly v Praze, neboť nestačily utéct před nacisty, ale válku přežily. Matka Leonie Marie Khan však zemřela necelé dva roky po válce na následky pobytu v terezínském táboře, Ludvíkovi Aškenazymu a Leonii Mannové se narodili dva synové: ještě před svatbou Jindřich Mann ; po svatbě pak Ludwig Mann . Oba synové se v dospělosti stali režiséry. Po druhé světové válce, po roce 1945, Ludvík Aškenázy pracoval až do začátku 50. let v pražském rozhlase jako reportér a zahraničně polit...

Více od autora