Aristotelés
Etika Eudémova

2020 | Nakladatelství Dybbuk

Etika Eudémova bývá společně s Etikou Níkomachovou a Velkou etikou řazena mezi Aristotelovy etické spisy. Zatímco Etika Níkomachova si své místo v dějinách filosofie již právem zasloužila a vystupuje nad zbylé dva spisy jako dílo mladší a stěžejní, Etika Eudémova neprávem často zůstává v pozadí jako spis starší či pou…ze přípravný, z něhož bylo později vyňato několik knih pro Etiku Níkomachovu. V našem prostředí se upozadění tohoto díla projevuje i v absenci českých překladů.

Na rozdíl od spisu Magna Moralia přitom nemůžeme jakkoli pochybovat o Aristotelově autorství tohoto jedinečného díla. I když se přikloníme k většinovému názoru, že jde o spis, který byl časem překonán, zůstává cenný nejen jako svědectví o vývoji Aristotelova myšlení. Může totiž představovat i alternativní výklad autorovy nauky o ctnosti. Navzdory množství dochovaných materiálů a nejrůznějších komentářů zůstává Aristotelova etika předmětem stále trvajících sporů.

Téma ctnosti ve spojitosti s Aristotelovými etickými myšlenkami je v 21. století stále živě diskutováno. Tímto prvním českým překladem Etiky Eudémovy bychom chtěli přispět k možnosti proniknout do jednoho z nejinspirativnějších systémů antického myšlení. Etika Eudémova bývá společně s Etikou Níkomachovou a Velkou etikou řazena mezi Aristotelovy etické spisy. Zatímco Etika Níkomachova si své místo v dějinách filosofie již právem zasloužila a vystupuje… nad zbylé dva spisy jako dílo mladší a stěžejní, Etika Eudémova neprávem často zůstává v pozadí jako spis starší či pouze přípravný, z něhož bylo později vyňato několik knih pro Etiku Níkomachovu. V našem prostředí se upozadění tohoto díla projevuje i v absenci českých překladů.

Na rozdíl od spisu Magna Moralia přitom nemůžeme jakkoli pochybovat o Aristotelově autorství tohoto jedinečného díla. I když se přikloníme k většinovému názoru, že jde o spis, který byl časem překonán, zůstává cenný nejen jako svědectví o vývoji Aristotelova myšlení. Může totiž představovat i alternativní výklad autorovy nauky o ctnosti. Navzdory množství dochovaných materiálů a nejrůznějších komentářů zůstává Aristotelova etika předmětem stále trvajících sporů.

Téma ctnosti ve spojitosti s Aristotelovými etickými myšlenkami je v 21. století stále živě diskutováno. Tímto prvním českým překladem Etiky Eudémovy bychom chtěli přispět k možnosti proniknout do jednoho z nejinspirativnějších systémů antického myšlení.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	166
Jazyk:	česky
ISBN10:	8074382338
ISBN:	9788074382338
Překladatel:	Viktor Zavřel, Jan Brázdil
Edice:	1. svazek ed. 1. svazek ed. Stoae
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 5. 2025 14:32
Číslo položky:	1238526

O autorovi

Aristotelés

Aristoteles ze Stageiry byl filosof vrcholného období řecké filosofie, nejvýznamnější žák Platonův a vychovatel Alexandra Makedonského. Jeho rozsáhlé encyklopedické dílo položilo základy mnoha věd. Narodil se 384 př. n. l. v osadě Stageira na poloostrově Chalkidiki v dnešní řecké Makedonii, asi 80 km východně od Soluně – Thessalonike , zemřel v roce 322 př. n. l. v Chalkidě, asi 60 km SV od Athén. Aristotelův otec Nikomachos byl osobním lékařem makedonského krále Filipa II. V letech 367 až 347 př. n. l. Aristoteles studoval a pak i vyučoval v Platonově Akadémii v Athénách. Po Platonově smrti odešel vyučovat do Assu v Malé Asii a na Lesbos do Mytilény. Roku 343 př. n. l. jej povolal makedonský král Filip jako vychovatele svého syna Alexandra . Po Filipově smrti se Aristoteles vrátil do Athén, kde se plně věnoval vědě a roku 335 př. n. l. založil vlastní filosofickou školu zvanou Lykeion nebo také peripatetická škola, která se tak nazývá podle krytého sloupořadí peripatos , kde se žáci učili, nebo od slovesa peripatein , neboť Aristotelés se prý se svými žáky při výuce procházel. Během třinácti let strávených v Athénách vznikla většina jeho spisů, někdy spíše poznámek nebo záznamů z přednášek. Roku 322 př. n. l., po smrti Alexandra Velikého, byl Aristoteles v rámci reakce proti Alexandrovi obviněn z rouhání bohům a odsouzen, takže odešel do vyhnanství do Chalkidy, odkud pocházela jeho matka a kde v následujícím roce zemřel. Zachovala se jeho závěť s přáním, aby byl pochován vedle své ženy. Na rozdíl od svého učitele Platona, který se věnoval převážně otázkám člověka a společnosti, snažil se Aristoteles obsáhnout a uspořádat i všechno předmětné vědění své doby a výsledky vlastních pozorování Země, oblohy, přírody, jazyka, společnosti, politiky a umění. Zpočátku sice psal také dialogy jako jeho učitel, z těch se však zachovaly jen zlomky, kdežto téměř celé Aristotelovo dí...

Více od autora