Josef Věromír Pleva
Eskorta. Příběh obyčejných lidí

1929 | Nakladatelství Družstevní práce

"Eskorta" vyšla v r. 1929 jako prvotina mladého moravského učitele Josefa V. Plevy, který později vynikl zejména svou knihou "Malý Bobeš". Příběh tří vojáků první světové války, kteří na samém jejím konci jsou eskortováni do přední linie z trestu za deserci, vyjadřuje zoufalství a odpor prostých lidí, jimž válka rozbil…a rodinný život. "Kniha je psána básnicky čerstvou, zrnitou řečí člověka, který svěže viděl a cítil, který se utrpením vypěstoval k vyššímu typu lidství a užitku společnosti." "Eskorta" vyšla v r. 1929 jako prvotina mladého moravského učitele Josefa V. Plevy, který později vynikl zejména svou knihou "Malý Bobeš". Příběh tří vojáků první světové války, kteří na samém jejím k…onci jsou eskortováni do přední linie z trestu za deserci, vyjadřuje zoufalství a odpor prostých lidí, jimž válka rozbila rodinný život. "Kniha je psána básnicky čerstvou, zrnitou řečí člověka, který svěže viděl a cítil, který se utrpením vypěstoval k vyššímu typu lidství a užitku společnosti."

Stav

poškozené desky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	poškozené desky
Poznámka:	upravil Sutnar, vevázaná obálka
Vazba:	pevná
Počet stran:	123
Jazyk:	česky
Edice:	18. svazek ed. 18. svazek ed. Živé knihy B
Vydání:	Živé knihy B (18.)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 3. 2018 18:24
Číslo položky:	27365

O autorovi

Josef Věromír Pleva

Josef Věromír Pleva byl český spisovatel pro děti a mládež. Patrně jeho nejznámějším dílem je román Malý Bobeš. Josef Věromír Pleva se narodil jako nejstarší z osmi děti 12. srpna 1899 v Moravské Svratce rodičům Josefu Plevovi a Antonii, rozené Zástěrové. Otec, který pocházel ze Skrýšova, pracoval jako úpravčí trati na stavbě železnice ze Žďáru do Havlíčkova Brodu. Pak se stal vechtrem, takže se rodina s osmi dětmi často stěhovala. Josef se nejprve vyučil ve Svratce knihařem a v roce 1915 se stal tovaryšem. Za války práce v oboru nebyla, proto pracoval jako posunovač na dráze. V roce 1917 byl jako osmnáctiletý odveden a poslán do Korutanských Alp na italskou frontu, odkud dezertoval, ale byl chycen a po vězení eskortován zpět. Po první světové válce dělal knihaře v Novém Městě na Moravě i jinde a během roku složil všechny zkoušky, takže se mohl vydat do Čáslavi, kde v roce 1924 vystudoval učitelský ústav. Jako mladý učitel často střídal malé školy po celé Vysočině , což mu umožnilo důkladné poznání venkovského života. Pracoval také jako knihvazač v Moravských Budějovicích. Jeho levicová orientace ho přivedla v roce 1927 do řad komunistů a téhož roku založil skupinu dělnických autorů Slavděl , která byla polemicky zaměřená proti intelektuálně náročné tvorbě skupiny Devětsilu, ale v roce 1930 bez výsledku zanikla. Od téhož roku byl předsedou akademického spolku Horák v Novém Městě. Od roku 1931 už bydlel v podnájmu v Brně–Masarykově čtvrti, kde v letech 1939 – 1941 učil na obecné škole smíšené. Jeho učitelství skončilo s těžkou vadou sluchu. Již předtím v letech 1937–1939 pracoval v brněnském rozhlase, kam se po válce vrátil jako ředitel zdejší stanice Československého rozhlasu . Potom působil v celostátním vysílání pro děti a mládež. Pracoval v Syndikátu spisovatelů, v Československém rozhlasov...

Více od autora