Knihy
Beletrie
Karel Havlíček Borovský
Epištoly Kutnohorské

Karel Havlíček Borovský: Epištoly Kutnohorské

Karel Havlíček Borovský
KOMPLET 9 děl v jednom svazku: Deset let proti proudu (1886-1896) + Epištoly Kutnohorské + Lide, prohlédni! + Vyhubit - obraz slovenského utrpení + Zahraniční politika - sešit I. - V.

1896 | Nakladatelství Čas

Texty kritické, proti církvi, despotické vládě, nesvobodě… Texty kritické, proti církvi, despotické vládě, nesvobodě…

Obsažené svazky:

Epištoly Kutnohorské 1896 (96 s., 2. vyd.)
Lide, prohlédni!, časová brožura o důležitých věcech pr... 1903 (1 sv)
Vyhubit, obraz slovenského utrpení 1907 (63 s., 2. vyd.)
Zahraniční politika, Otázka elsasko-lotrinská 1918 1 (32 s.)
Deset let proti proudu (1886-1896), zpomínky a zkušenosti českého novinář... 1898 [I. díl] (231 s.)
Zahraniční politika, Německo a Francie od roku 1871 1918 Sv. 2 (32 s.)
Zahraniční politika, Rakousko, Prusko a Německo 1918 III (32 s.)
Zahraniční politika, Rakousko, Prusko a Německo 1918 IV (32 s.)
Zahraniční politika, Rakousko a Německo 1919 V (31 s.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

razítko původního majitele, stránky s flíčky, V textu podtrháno tužkou

Skladem pro e-shop

Další varianty

	Stav Dobrý razítko původního majitele, stránky s flíčky, V textu podtrháno tužkou	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý odřené desky	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, razítko původního majitele, stránky s flíčky, V textu podtrháno tužkou
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	96 + 31 + 32 + 32 + 32 + 32 + 231 + 300 + 63
Jazyk:	česky
Edice:	5. svazek ed. 5. svazek ed. Zahraniční politika
Vydání:	Třetí vydání (dle druhého rozmnoženého z r. 1851)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	13. 3. 2026 6:40
Číslo položky:	1655901

O autorech

Karel Havlíček Borovský

Karel Havlíček Borovský, pseudonymem Havel, vlastním jménem Karel Havlíček , byl český novinář, spisovatel, básník a politik. Je považován za zakladatele české žurnalistiky, satiry a literární kritiky. Literárně bývá řazen do realismu, politicky pak patří k druhé generaci národních buditelů. Přídomek „Borovský“, kterým často podepisoval své články, je odvozen od jeho místa narození . Karel Havlíček byl synem Matěje Havlíčka, kupce, a Josefíny Dvořákové, dcery sládka z Horní Cerekve. V dětství žil ve vesnici Borová na Vysočině a v Německém Brodě, kam se rodina v roce 1830 přestěhovala. Jeho otec měl zde na náměstí živnost . V devíti letech odešel na rok do Jihlavy, kde se učil němčině a také zde začal chápat národnostní rozdíly. Od roku 1833 studoval v Německém Brodě gymnázium. V roce 1838 gymnázium dokončil. Od toho samého roku studoval filosofii v Praze. Havlíček toužil po tom, aby mohl působit na výchovu českého lidu, vstoupil proto do kněžského semináře. Nelíbily se mu však poměry, které zde panovaly – kněžstvo bylo vychováno v konservatismu a také v duchu protinárodním. Na podzim 1841 proto seminář opustil a stal se až do konce života nekompromisním kritikem římskokatolické církve. Vystupoval rovněž proti celibátu, který byl dle jeho názoru proti přírodě a lidské přirozenosti. Zprvu byl vlivem Jána Kollára a dalších přátel zastáncem rusofilství a všeslovanské vzájemnosti. Svůj názor výrazně korigoval po ročním pobytu v carském Rusku, kde působil jako vychovatel u významného profesora. Již roku 1844 se vrátil s přesvědčením, že slovanská vzájemnost je zcela nereálná. Po návratu z Ruska vychází jeho první tištěné dílo v příloze Pražských novin – Obrazy z Rus. Roku 1846 se stal na doporučení Františka Palackého redaktorem Pražských novin. Psal také do satirické přílohy časopisu Če...

Více od autora

Jan Herben

Jan Herben byl český a československý politik, novinář, spisovatel a historik. Jan Herben se narodil jako jeden z pěti dětí Vavřince Herbena a jeho manželky Alžběty, rozené Slampové. Tři jejich děti se nedožily dospělého věku a zůstali jen bratři Jan a Václav. Předkové z otcovy strany přišli ze Slovenska a původně se jmenovali Hrebeňovi. Vavřinec Herben se narodil v Morkůvkách, byl muzikant, zpěvák a s Alžbětou pracovali jako námezdní síly u sedláků. Až později se Vavřinec stal správcem panského velkostatku v Čejči a hajným. Matčini rodiče Matěj a Kateřina Slampovi sloužili na faře ve Velkých Pavlovicích a později si koupili domek v Brumovicích. Jejich jediná dcera Alžběta sloužila v panském domě v Čejči. Jan studoval na brněnském gymnáziu na nynější třídě Kpt. Jaroše, kde byl žákem etnografa Františka Bartoše a historika Václava Royta . Zde v roce 1878 maturoval. Rodina z něho chtěla mít kněze, ale Herben místo toho na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze v letech 1878–1883 absolvoval historii, zeměpis a češtinu. Byl žákem Václava Tomka, Jaroslava Golla, Antonína Rezka, Martina Hattaly, Jana Gebauera, Antonína Gindelyho, Josefa Emlera, Johanna Kelleho, Jana Palackého, Josefa Durdíka aj. Velký vliv na něj měl Tomáš Garrigue Masaryk. V roce 1892 se oženil s Bronislavou Foustkovou, příležitostnou spisovatelkou. 27. září 1899 v Praze vystoupil z římskokatolické církve a konvertoval k protestantismu. V letech 1885–1886 byl novinářem Národních listů. Julius Grégr ho však propustil za podporu odpůrců tzv. Rukopisů. Na Vánoce 1886 založil čtrnáctideník Čas, list realistů , který měl sice málo čtenářů, ale byl poměrně vlivný. V roce 1889 se Čas přeměnil na týdeník. V letech 1894–1906 byl vlastníkem Času, který dotoval z vlastních prostředků. Od roku 1895 vycházela Knihovnička Času a od roku 1896 beletristická příloha Besedy Času...

Více od autora