Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná, celokožená + kartonový obal |
Počet stran: | 148 |
Jazyky: | česky |
Ilustrátor: | Zdenek Seydl |
Vydání: | 1 |
ISBN: | 01-072-66 |
Vydáno v: | Praha |
Náklad: | 8 000 ks |
Poznámka: | Kolibřík - kolibří vydání |
Vystaveno: | so 4. prosince 2021 9:31 |
Číslo položky: | 252653 |
E-kniha obsahuje kompletní souhrn epigramů klasika a zakladatele české žurnalistiky. Havlíček dokonale ovládal umění vyjádřit se stručným, satiricky vyhroceným básnickým útvarem a sám epigramy charakterizoval jako "malinké nádoby, do kterých vztek svůj nalívám, aby mi srdce nežral". Tato část jeho tvorby vznikala pod dojmem tehdejší společenské a politické situace a snad i z tohoto důvodu adresoval Havlíček své epigramy církvi, králi, vlasti, Můzám a světu. Některé události, odehrávající se v době Havlíčkova života, autora silně rozrušily a proto se pokoušel získat nad nimi převahu pomocí vtipu a humoru. Havlíčkův styl dokáže i dnešního čtenáře upoutat nepřebernou škálou ironie i komiky, jež se pohybují v různých polohách a zahrnují v sobě jak intelektuální náboj,
Karel Havlíček Borovský, pseudonymem Havel, vlastním jménem Karel Havlíček , byl český novinář, spisovatel, básník a politik. Je považován za zakladatele české žurnalistiky, satiry a literární kritiky. Literárně bývá řazen do realismu, politicky pak patří k druhé generaci národních buditelů. Přídomek „Borovský“, kterým často podepisoval své články, je odvozen od jeho místa narození . Karel Havlíček byl synem Matěje Havlíčka, kupce, a Josefíny Dvořákové, dcery sládka z Horní Cerekve. V dětství žil ve vesnici Borová na Vysočině a v Německém Brodě, kam se rodina v roce 1830 přestěhovala. Jeho otec měl zde na náměstí živnost . V devíti letech odešel na rok do Jihlavy, kde se učil němčině a také zde začal chápat národnostní rozdíly. Od roku 1833 studoval v Německém Brodě gymnázium. V roce 1838 gymnázium dokončil. Od toho samého roku studoval filosofii v Praze. Havlíček toužil po tom, aby mohl působit na výchovu českého lidu, vstoupil proto do kněžského semináře. Nelíbily se mu však poměry, které zde panovaly – kněžstvo bylo vychováno v konservatismu a také v duchu protinárodním. Na podzim 1841 proto seminář opustil a stal se až do konce života nekompromisním kritikem římskokatolické církve. Vystupoval rovněž proti celibátu, který byl dle jeho názoru proti přírodě a lidské přirozenosti. Zprvu byl vlivem Jána Kollára a dalších přátel zastáncem rusofilství a všeslovanské vzájemnosti. Svůj názor výrazně korigoval po ročním pobytu v carském Rusku, kde působil jako vychovatel u významného profesora. Již roku 1844 se vrátil s přesvědčením, že slovanská vzájemnost je zcela nereálná. Po návratu z Ruska vychází jeho první tištěné dílo v příloze Pražských novin – Obrazy z Rus. Roku 1846 se stal na doporučení Františka Palackého redaktorem Pražských novin. Psal také do satirické přílohy časopisu Če...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem