Karel Havlíček Borovský
Epigramy

1949 | Krajské nakladatelství

Svazek obsahuje kompletní souhrn epigramů klasika a zakladatele české žurnalistiky. Havlíček dokonale ovládal umění vyjádřit se stručným, satiricky vyhroceným básnickým útvarem a sám epigramy charakterizoval jako „malinké nádoby, do kterých vztek svůj nalívám, aby mi srdce nežral“. Tato část jeho tvorby vznikala pod do…jmem tehdejší společenské a politické situace. Některé události, odehrávající se v době Havlíčkova života, autora silně rozrušily a proto se pokoušel získat nad nimi převahu pomocí vtipu a humoru. Havlíčkův styl dokáže i dnešního čtenáře upoutat nepřebernou škálou ironie i komiky, jež se pohybují v různých polohách a zahrnují v sobě jak intelektuální náboj, tak i jadrný plebejský humor. Svazek obsahuje kompletní souhrn epigramů klasika a zakladatele české žurnalistiky. Havlíček dokonale ovládal umění vyjádřit se stručným, satiricky vyhroceným básnickým útvarem a sám epigramy charakte…rizoval jako „malinké nádoby, do kterých vztek svůj nalívám, aby mi srdce nežral“. Tato část jeho tvorby vznikala pod dojmem tehdejší společenské a politické situace. Některé události, odehrávající se v době Havlíčkova života, autora silně rozrušily a proto se pokoušel získat nad nimi převahu pomocí vtipu a humoru. Havlíčkův styl dokáže i dnešního čtenáře upoutat nepřebernou škálou ironie i komiky, jež se pohybují v různých polohách a zahrnují v sobě jak intelektuální náboj, tak i jadrný plebejský humor.

Stav

Dobrý

natrhnutá obálka

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, natrhnutá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	90
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Josef Lada
Editor:	Miloslav Novotný
Vydání:	První vydání
Vydáno v:	Havlíčkův Brod
Vystaveno:	31. 8. 2023 11:12
Číslo položky:	627269

O autorovi

Karel Havlíček Borovský

Karel Havlíček Borovský, pseudonymem Havel, vlastním jménem Karel Havlíček , byl český novinář, spisovatel, básník a politik. Je považován za zakladatele české žurnalistiky, satiry a literární kritiky. Literárně bývá řazen do realismu, politicky pak patří k druhé generaci národních buditelů. Přídomek „Borovský“, kterým často podepisoval své články, je odvozen od jeho místa narození . Karel Havlíček byl synem Matěje Havlíčka, kupce, a Josefíny Dvořákové, dcery sládka z Horní Cerekve. V dětství žil ve vesnici Borová na Vysočině a v Německém Brodě, kam se rodina v roce 1830 přestěhovala. Jeho otec měl zde na náměstí živnost . V devíti letech odešel na rok do Jihlavy, kde se učil němčině a také zde začal chápat národnostní rozdíly. Od roku 1833 studoval v Německém Brodě gymnázium. V roce 1838 gymnázium dokončil. Od toho samého roku studoval filosofii v Praze. Havlíček toužil po tom, aby mohl působit na výchovu českého lidu, vstoupil proto do kněžského semináře. Nelíbily se mu však poměry, které zde panovaly – kněžstvo bylo vychováno v konservatismu a také v duchu protinárodním. Na podzim 1841 proto seminář opustil a stal se až do konce života nekompromisním kritikem římskokatolické církve. Vystupoval rovněž proti celibátu, který byl dle jeho názoru proti přírodě a lidské přirozenosti. Zprvu byl vlivem Jána Kollára a dalších přátel zastáncem rusofilství a všeslovanské vzájemnosti. Svůj názor výrazně korigoval po ročním pobytu v carském Rusku, kde působil jako vychovatel u významného profesora. Již roku 1844 se vrátil s přesvědčením, že slovanská vzájemnost je zcela nereálná. Po návratu z Ruska vychází jeho první tištěné dílo v příloze Pražských novin – Obrazy z Rus. Roku 1846 se stal na doporučení Františka Palackého redaktorem Pražských novin. Psal také do satirické přílohy časopisu Če...

Více od autora