Knihy
Umění a architektura
Výtvarné umění
Emanuel Poche
Encyklopedie českého výtvarného umění

Emanuel Poche
Encyklopedie českého výtvarného umění

1975 | Nakladatelství Academia

Jmenná a věcná hesla zachycují vývoj výtvarného umění v českých zemích od pravěku až do r. 1945. Kromě českých malířů, sochařů, architektů a grafiků jsou zde zastoupeni i cizí umělci, kteří u nás vytvořili významná díla, a umělečtí historikové a teoretikové. Řada hesel informuje o výtvarných skupinách, sdruženích, škol…ách, uměleckých směrech, slozích apod. U většiny hesel je uvedena nejdůležitější literatura. Text provází 318 černobílých reprodukcí a 33 barevných příloh. Jmenná a věcná hesla zachycují vývoj výtvarného umění v českých zemích od pravěku až do r. 1945. Kromě českých malířů, sochařů, architektů a grafiků jsou zde zastoupeni i cizí umělci, kteří u nás vytv…ořili významná díla, a umělečtí historikové a teoretikové. Řada hesel informuje o výtvarných skupinách, sdruženích, školách, uměleckých směrech, slozích apod. U většiny hesel je uvedena nejdůležitější literatura. Text provází 318 černobílých reprodukcí a 33 barevných příloh.

Stav

Dobrý

natrhnutá obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, natrhnutá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	611
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 4. 2025 15:26
Číslo položky:	1215137

O autorovi

Emanuel Poche

Emanuel Jan Karel Josef Maria Poche byl český historik umění, autor řady odborných a populárních publikací. Narodil se na pražském předměstí Smíchově čp. 1023, tedy na pražském předměstí čerstvě povýšeném na město, jako jediný syn poštovního úředníka, vrchního poštovního rady Josefa Pocheho a jeho ženy Heleny, rozené Tužilové. Byl vnukem c. k. vrchního horního rady a účetního v Příbrami Emanuela Pocheho a pravnukem lesního v Drahoňově Újezdě Ignáce Pocheho. V letech 1922–1927 vystudoval historii a dějiny umění na filosofické fakultě Univerzity Karlovy u profesorů Vojtěcha Birnbauma a Karla Chytila. Profesoru Vojtěchu Birnbaumovi poté dělal asistenta . Po roce 1928 pracoval jako úředník Státního fotoměřického ústavu při dokumentaci architektonických památek v Čechách. Od roku 1933 pracoval v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze, v letech 1948–1959 byl jeho ředitelem. Roku 1959 byl jako nestraník z politických důvodů sesazen, křivě obviněn z přečinů a odsouzen. V letech 1961–1979 pracoval jako vedoucí vědecký pracovník v Ústavu teorie a dějin umění Československé akademie věd. Věnoval se zejména uměleckým památkám Prahy, baroknímu sochařství a uměleckému řemeslu. Byl vědeckým redaktorem edice Umělecké památky Čech v Pražském nakladatelství Václava Poláčka. Byl dlouholetým členem a 1946–1950 předsedou Klubu Za starou Prahu, redaktorem Věstníku pro ochranu památek , redaktorem Ročenky kruhu pro pěstování dějin umění , spolupracovníkem Ottova slovníku naučného nové doby, členem redakční rady časopisů Ochrana památek a Umění . Jeho první manželkou byla vnučka presidenta Tomáše Garriguea Masaryka Herberta Masaryková, s níž měl dceru Charlottu , provdanou za hudebního skladatele Petra Kotíka, která emigrova...

Více od autora