Jan Pastor
Emauzy

1979 | Nakladatelství Konfrontace

Co nutí Pavla Krhuta, že zůstává ve funkci ředitele statku v opuštěném, zanedbaném pohraničí, třebas vidí, že příkazy strany jsou nesmyslné, třebas si stále znovu uvědomuje rozpor mezi rozevlátými hesly a ubohou skutečností? Jak to, že se nevzepře pitomým, nelidským lžím, že se stane dokonce agitátorem združstevnění če…ského a slovenského venkova, když přece předobře ví, že strana ještě před nedávnem vylučovala zřizování kolchozů jako šuškandu? Proč se znovu a znovu podrobuje, proč se stává pomocníkem režimu, o němž se denně přesvědčuje, že člověka zotročuje, místo aby ho osvobozoval, jak hlásá propaganda?

Na tyto rozpory nachází Jan Pastor psychologicky velmi subtilní odpovědi. Neomlouvá hrdinu, nepromíjí mu sebemenší ústupek nátlaku stranických funkcionářů. Dává mu projít peklem soukromého života, rozvráceného novým „řádem”, protrpět pozvolný zánik vlastního rodu. Teprve konfrontací s osobními katastrofami si Pavel Krhut plně uvědomí zločinnost idejí, které uchvátily v únoru 1948 moc a pro něž pracuje nerad, spíše z nedostatku osobní kuráže, ale i proto, že je v něm pevně a nesmazatelně zakotveno to prapůvodní selství, jehož zárodek si odnesl z domova. Připoutává ho k půdě, i když nepatří jemu a i když mu aparátčíci házejí pod nohy klacky. Dře se, obětuje úkolům, které ze strachu či dobrovolně převzal, rodinné štěstí, pomáhá zkrátka bez ohledu na ztráty „budovat socialistickou vesnici”. Neustálé konflikty svědomí, marnost úsilí vykonat přes všechny nesnáze něco opravdu užitečného pro celek, ho nakonec zabíjejí.

Autor, známý spisovatel, žijící v Československu a kryjící se pseudonymem, má týž vztah k půdě jako její hrdina. Ví tedy, o čem mluví, a jeho jazyk prozrazuje neskonalou lásku k přírodě, souzvuk a ničím nepřemožitelné splývání venkovského člověka s prostředím, v němž vyrostl; naplňuje román, jakkoli vysoce aktuální a dramatický, nefalšovanou poezii v nejlepší tradici velké české literatury. Co nutí Pavla Krhuta, že zůstává ve funkci ředitele statku v opuštěném, zanedbaném pohraničí, třebas vidí, že příkazy strany jsou nesmyslné, třebas si stále znovu uvědomuje rozpor mezi rozevlátými hes…ly a ubohou skutečností? Jak to, že se nevzepře pitomým, nelidským lžím, že se stane dokonce agitátorem združstevnění českého a slovenského venkova, když přece předobře ví, že strana ještě před nedávnem vylučovala zřizování kolchozů jako šuškandu? Proč se znovu a znovu podrobuje, proč se stává pomocníkem režimu, o němž se denně přesvědčuje, že člověka zotročuje, místo aby ho osvobozoval, jak hlásá propaganda?

Na tyto rozpory nachází Jan Pastor psychologicky velmi subtilní odpovědi. Neomlouvá hrdinu, nepromíjí mu sebemenší ústupek nátlaku stranických funkcionářů. Dává mu projít peklem soukromého života, rozvráceného novým „řádem”, protrpět pozvolný zánik vlastního rodu. Teprve konfrontací s osobními katastrofami si Pavel Krhut plně uvědomí zločinnost idejí, které uchvátily v únoru 1948 moc a pro něž pracuje nerad, spíše z nedostatku osobní kuráže, ale i proto, že je v něm pevně a nesmazatelně zakotveno to prapůvodní selství, jehož zárodek si odnesl z domova. Připoutává ho k půdě, i když nepatří jemu a i když mu aparátčíci házejí pod nohy klacky. Dře se, obětuje úkolům, které ze strachu či dobrovolně převzal, rodinné štěstí, pomáhá zkrátka bez ohledu na ztráty „budovat socialistickou vesnici”. Neustálé konflikty svědomí, marnost úsilí vykonat přes všechny nesnáze něco opravdu užitečného pro celek, ho nakonec zabíjejí.

Autor, známý spisovatel, žijící v Československu a kryjící se pseudonymem, má týž vztah k půdě jako její hrdina. Ví tedy, o čem mluví, a jeho jazyk prozrazuje neskonalou lásku k přírodě, souzvuk a ničím nepřemožitelné splývání venkovského člověka s prostředím, v němž vyrostl; naplňuje román, jakkoli vysoce aktuální a dramatický, nefalšovanou poezii v nejlepší tradici velké české literatury.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

natrhlý hřbet

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (26. 5. 2026)

Další varianty

	Stav Dobrý natrhlý hřbet	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (26. 5. 2026)	~~279 Kč~~ 69 Kč
	Stav Dobrý odřený hřbet	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (26. 5. 2026)	~~399 Kč~~ 69 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, natrhlý hřbet
Vazba:	pevná
Počet stran:	273
Jazyk:	česky
ISBN10:	385770022X
ISBN:	9783857700224
Vydání:	1. české vyd., (1. exil. vyd.)
Vydáno v:	Curych
Vystaveno:	24. 7. 2024 10:42
Číslo položky:	919239

O autorovi

Jan Pastor

* 27. 1. 1914, Bordovice † 15. 8. 2005, Ostrava Prozaik a literární historik Pochází z rodiny zemědělce. 1922 přesídlil s rodiči na východní Slovensko k Čopu. Měšťanskou školu ukončil 1929 v Užhorodě, maturoval 1933 na učitelském ústavu v Mukačevě a 1935 vykonal doplňovací maturitu na gymnáziu v Užhorodě. 1933–1936 učil na obecné škole v Kušnici na Podkarpatské Rusi. 1936 nastoupil vojenskou službu, která se v důsledku mobilizace 1938 prodloužila až do března 1939. Po okupaci a maďarském záboru jižního Slovenska odešel na Moravu, učil ve Valašském Meziříčí , v Zubří a v Bohumíně. 1950–1957 externě studoval češtinu a dějepis na FF UP v Olomouci. Po několikaleté spolupráci nastoupil 1954 jako vedoucí literárně dramatické redakce Čs. rozhlasu v Ostravě. 1970 byl z politických důvodů z rozhlasu propuštěn a pracoval jako stavební dělník, později působil jako učitel na Frenštátsku, 1974 odešel do důchodu. Drobné prózy začal Drozd publikovat v Lidových novinách ; později pravidelně přispíval do Květů, Lidové demokracie, ostravských periodik Nová svoboda, Červený květ, Moravskoslezský večerník, Moravskoslezský den, opavské Alternativy Novy aj. Napsal také značné množství literárních pořadů pro rozhlas a scénářů realizovaných Čs. televizí v Ostravě . První verzi románu Člověk pro jeden život vydal Drozd v Curychu pod pseudonymem Jan Pastor a s titulem Emauzy. Drozdovu tvorbu charakterizují dva znaky: tendence k autobiografičnosti a úsilí o epický tvar komponovaný jako svědectví o lidech ve zlomových dějinných situacích. Takto se prezentoval již v druhé polovině 40. let románem Sedláci z Velkého dvora, situovaném do předmnichovské republiky a vyprávějícím o českých kolonistech na východním Slovensku, ale i později v románu Dlouhá noc, ve kterém využil vlastních zkušeností z Podkarpatské Rusi. Pro dětské čtenáře psal v 50. a 60. novely na náměty z proti...

Více od autora