Knihy
Geografie, cestopisy a místopis
Cestopisy
Karel Domin
Dvacet tisíc mil po souši a po moři

Karel Domin
Dvacet tisíc mil po souši a po moři : Cesty po západní Indii - Kniha první

1928 | Nakladatelství J. Otto

Cesty po Západní Indii

S mapou Západní Indie, s 5 obrazci v textu a s 240 celostránkovými neotypickými přílohami, vesměs podle původních snímků autorových. Cesty po Západní Indii

S mapou Západní Indie, s 5 obrazci v textu a s 240 celostránkovými neotypickými přílohami, vesměs podle původních snímků autorových.

Součástí souboru:

Dvacet tisíc mil po souši a po moři, kniha první, díl 1. ... 1928 (2sv., 699 + 628)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

prasklý hřbet, razítko původního majitele

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (8. 6. 2026)

Další varianty

	Stav Dobrý prasklý hřbet, razítko původního majitele	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (8. 6. 2026)	119 Kč
	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (8. 6. 2026)	~~599 Kč~~ 419 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, prasklý hřbet, razítko původního majitele
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	699 , 1 složený nečíslovaný list obrazové přílohy
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 10. 2025 10:43
Číslo položky:	1428298

O autorovi

Karel Domin

Karel Domin byl český botanik, vysokoškolský pedagog a politik. Narodil se v Kutné Hoře, kde jeho otec Karel Domin působil jako učitel na učitelském ústavu. Dědečkem z matčiny strany byl Gustav Adolf Lindner. Karel Domin vystudoval botaniku na České univerzitě v Praze. Po habilitaci v roce 1906 byl roku 1916 jmenován profesorem botaniky. Jeho vědecká činnost se zaměřovala především na taxonomii rostlin, fytogeografii a geobotaniku. Prováděl též floristický výzkum Československa a účastnil se i expedice do jihovýchodní Asie. Věnoval se také ochraně přírody a je považován za člověka, který se nejvíce zasadil o vznik Tatranského národního parku. V letech 1922–1923 byl děkanem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a v letech 1933–1934 rektorem Univerzity Karlovy. Jako rektor se snažil o získání finančních prostředků na rekonstrukci Karolina a angažoval se při takzvané insigniádě, v jejímž rámci stál na straně těch, kteří požadovali vydání univerzitních insignií, které protiprávně zadržovala Německá univerzita v Praze. V letech 1935 až 1939 byl Karel Domin poslancem Národního shromáždění republiky Československé, do kterého byl zvolen za Národní sjednocení. V době druhé republiky byl členem organizace Akce národní obrody. Po druhé světové válce a nástupu komunistů k moci se již ke své vědecké práci nemohl pro své pravicové politické názory vrátit. V Praze 13 je po něm pojmenována ulice – Dominova. Jeho jméno nese i Dominova skalka. Dominovo jméno nese i lokalita v západoslovenském pohoří Považský Inovec .

Více od autora