Knihy
Příroda a biologie
Botanika
Karel Domin
Klíč k úplné květeně republiky Československé...

Karel Domin: Klíč k úplné květeně republiky Československé

Karel Domin, Josef Podpěra
Klíč k úplné květeně republiky Československé : Jako druhé vydání Polívkova Klíče k úplné květeně zemí koruny české vypracovali

1928 | Nakladatelství R. Promberger

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

lehce vybledlý hřbet, lehce natrhnutý hřbet, ohnuté rohy

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, lehce vybledlý hřbet, lehce natrhnutý hřbet, ohnuté rohy
Vazba:	pevná
Počet stran:	1088
Jazyk:	česky
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Olomouc
Vystaveno:	5. 9. 2025 9:18
Číslo položky:	1378854

O autorech

Karel Domin

Karel Domin byl český botanik, vysokoškolský pedagog a politik. Narodil se v Kutné Hoře, kde jeho otec Karel Domin působil jako učitel na učitelském ústavu. Dědečkem z matčiny strany byl Gustav Adolf Lindner. Karel Domin vystudoval botaniku na České univerzitě v Praze. Po habilitaci v roce 1906 byl roku 1916 jmenován profesorem botaniky. Jeho vědecká činnost se zaměřovala především na taxonomii rostlin, fytogeografii a geobotaniku. Prováděl též floristický výzkum Československa a účastnil se i expedice do jihovýchodní Asie. Věnoval se také ochraně přírody a je považován za člověka, který se nejvíce zasadil o vznik Tatranského národního parku. V letech 1922–1923 byl děkanem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a v letech 1933–1934 rektorem Univerzity Karlovy. Jako rektor se snažil o získání finančních prostředků na rekonstrukci Karolina a angažoval se při takzvané insigniádě, v jejímž rámci stál na straně těch, kteří požadovali vydání univerzitních insignií, které protiprávně zadržovala Německá univerzita v Praze. V letech 1935 až 1939 byl Karel Domin poslancem Národního shromáždění republiky Československé, do kterého byl zvolen za Národní sjednocení. V době druhé republiky byl členem organizace Akce národní obrody. Po druhé světové válce a nástupu komunistů k moci se již ke své vědecké práci nemohl pro své pravicové politické názory vrátit. V Praze 13 je po něm pojmenována ulice – Dominova. Jeho jméno nese i Dominova skalka. Dominovo jméno nese i lokalita v západoslovenském pohoří Považský Inovec .

Více od autora

Josef Podpěra

Josef Podpěra byl ve své době uznávaným československým botanikem a po převážnou část své aktivní činnosti byl vysokoškolským pedagogem na Masarykově univerzitě v Brně. Po dokončení studií na gymnáziu v Praze a Mladé Boleslavi počal roku 1897 studovat na filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity. V roce 1903 byl jmenován doktorem filozofie . Následně vyučoval na gymnáziích v Novém Bydžově, Olomouci a v Brně. Roku 1909 byl jmenován konzervátorem Moravského zemského muzea a o tři roky později se stal ředitelem jeho botanického oddělení. Na počátku 1. světové války byl povolán jako důstojník do rakousko-uherské armády a v roce 1915 padl do ruského zajetí. Za dva roky vstoupil do československých legií a do vlasti se vrátil až v roce 1920. Na nově založené Masarykově univerzitě v Brně se roku 1921 stal profesorem všeobecné a systematické botaniky na přírodovědecké fakultě, kde začal s budováním botanického ústavu, botanické zahrady i herbáře. V rámci svého univerzitního působení vystřídal profesor Podpěra mnoho pozic, byl ředitel jejího botanického ústavu, v letech 1925 až 1926 a 1934 až 1935 byl děkanem přírodovědecké fakulty a mezi lety 1937 až 1938 dokonce rektorem. Jeho zásluhou vznikla při univerzitě rozsáhlá botanická zahrada, byla založena jedna z největších botanických knihoven v České republice a zpracován rozsáhlý herbář čítající dnes více než 600 000 položek. Mimo své vysokoškolské povinnosti plnil úkoly, které plynuly z jeho dobrovolných funkcí v mnoha přírodovědných spolcích. Byl dlouholetým členem České akademie věd a umění , Královské české společnosti nauk a Československé národní rady badatelské , které všechny po roce 1952 přešly pod Československou akademií věd . Také byl od roku 1936 po mnoho let místopředsedou Československé botanické společnosti . Dále byl účasten v přírodovědných i muzejních klubech a společnostech mnoha českých měst, kde...

Více od autora