Vojtěch Martínek, Otto František Babler, Jindřich Spáčil, Bedřich Beneš Buchlovan, Arno Sáňka
Duše knih

1934 | Nakladatelství Lad. Eliáš, Marie Glabazňová, Bohumil Hromádka

Kniha obsahuje krátkou autorovu vzpomínku na dětský a studentský život Kniha obsahuje krátkou autorovu vzpomínku na dětský a studentský život

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	volné listy v obálce
Počet stran:	32
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Josef Baruch
Edice:	2. svazek ed. 2. svazek ed. Patero bibliofilské
Vydáno v:	Hrabůvka
Vystaveno:	27. 3. 2025 13:27
Číslo položky:	1193574

O autorech

Vojtěch Martínek

Vojtěch Martínek byl český spisovatel, literární kritik a publicista. Po absolvování Matičního gymnázia v Ostravě , vystudoval češtinu a němčinu na filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze . Poté rok pobýval na univerzitě v Bonnu a od roku 1914 nastoupil jako středoškolský pedagog na Matiční gymnázium v Ostravě, kde působil až do roku 1947 . S Ostravskem byl spjat nejen rodově a pracovně, ale i literárně. Byl dramaturgem ostravského divadla a jednatel a předseda Moravského kola spisovatelů. Jeho literární tvorba je velmi rozsáhlá, přesto lze říci, že byl ruralistou, navazoval na kritický realismus. Ve svých románech popisoval národní a sociální změny na Ostravsku v době industrializace. Začínal jako básník, tato počáteční tvorba je ovlivněna J. S. Macharem: V pozdějších sbírkách se jeho realismus zjemňuje a stává se melodičtější: Jeho prozaická tvorba je významnější než básnická a je i rozsáhlejší: Jako Václav Staněk vydal soubor črt a próz Poslední noc Jakuba Hrona a jiné povídky ; titulní črtu reeditoval roku 2020 Martin Jiroušek v antologii Fialoví ďábli. z původních tří pohádkových souborů vycházejí další výbory, například Dále napsal literárně-historické studie o P. Bezručovi, J. S. Macharovi, F. Sokolu-Tůmovi, atp. Vojtěch Martínek působil v řadě regionálních slezských periodik a tato jeho působnost byla rozsáhlá . Jeho význam spočívá též v uvádění mladých autorů ze Slezska do literatury, publikaci jejich raných prací a podpoře . Vojtěch Martínek byl autorem řady námětů televizních inscenací. Z nich nejznámější jsou televizní seriály na náměty románů :...

Více od autora

Jindřich Spáčil

Jindřich Spáčil byl český učitel, spisovatel a amatérský archeolog. Narodil se ve Kvasicích , otec Tomáš Spáčil byl hajným, komorníkem kvasického knížete Thuna, později správcem zámku v Kvasicích. Učitelství studoval v Praze. Koncem roku 1916 byl povolán k rakouské domobraně. Po skončení první světové války vykonal v roce 1919 dodatečně maturitní zkoušku. V té době vystoupil z církve a stal se členem sociální demokracie. Ze strany vystoupil na počátku 20. let, později se stal členem národních socialistů a v roce 1948 členem KSČ. Svou učitelskou dráhu zahájil ve Kvasicích, později působil v Lednici a v Hulíně. Od roku 1937 byl ředitelem školy pro ženská povolání v Kroměříži, a to až do jejího zrušení v roce 1951. Zemřel v Kroměříži, kde je také na místním hřbitově v čestném hrobě pohřben. Jindřich Spáčil přispíval do regionálního i celostátního tisku . Literárním debutem mladého učitele se stala útlá knížečka Kvasice v dávnověku, která vyšla v roce 1919. Patřila do série knih o životě pravěkých lidí , ve kterých se zobrazil Spáčilův zájem o archeologii. K nejúspěšnějším titulům Jindřicha Spáčila patřily: Městečko Kvasice , Kudlovská dolina , Kroměřížský sněm 1848–1849 , Z časů dávných a nedávných , Bludné kořeny , Ať žije sněm! , Tvrz nejpevnější , Lásky a rebelie , Kroměřížská kronika , Tisíce růží , Velociped, stroj rychlonohý , Prstýnek s rubínovým kamenem a Náušnice z Madagaskaru Již od svého mládí se Jindřich Spáčil věnoval archeologii. Aktivně se podílel na založení muzea ve Kvasicích. V roce 1927 věnoval obci své sbírky, které pak v roce 1947 vytvořily základ muzea. V roce 1956 bylo muzeum zrušeno a sbírkový fond převeden do Okresního muzea v Kroměříži. Za svou celoživotní práci získal Jindřich Spáčil...

Více od autora